ZÁKLADNÍ LITERATURA
V tomto seznamu se omezujeme na souhrnné práce o českém a slovenském hláskoslovném vývoji a o nářečích. V nich je třeba hledat podrobnější bibliografické údaje, jež nejsou obsaženy v našem doslovu ani v poznámkách.
a) Historické hláskosloví
Oldřich Hujer, Úvod do dějin jazyka českého. 3. vyd. Praha 1946.
Oldřich Hujer, Vývoj jazyka československého. Čs. vlastivěda 3 – Jazyk, Praha 1934, s. 1–83 (cit. ČsVlast. 3).
František Trávníček, Historická mluvnice československá. Praha 1935 (hláskosloví a tvarosloví; cit. HistMl.).
Ferdinand Liewehr, Einführung in die historische Grammatik der tschechischen Sprache, 1/1 – Lautlehre. Brno 1933 (pouze část vokalismu).
Tadeusz Lehr-Splawiński–Zdzislaw Stieber, Gramatyka historyczna języka czeskiego, 1, 1957 (úvod a hláskosloví).
Ján Stanislav, Dejiny slovenského jazyka, I. 2. vyd. Bratislava 1958 (úvod a hláskosloví; cit. DejSlJaz.).
Miroslav Komárek, Historická mluvnice česká, I – Hláskosloví, 2. vyd. Praha 1962 (cit. Hláskosloví).
b) Nářečí
Bohuslav Havránek, Nářečí česká. Čs. vlastivěda 3 – Jazyk, Praha 1934, s. 84–218 (cit. ČsVlast. 3).
Václav Vážný, Nářečí slovenská, Čs. vlastivěda 3 – Jazyk, Praha 1934, s. 219–310 (cit. ČsVlast. 3).
c) Spisovný jazyk
Bohuslav Havránek, Vývoj spisovného jazyka českého. Čs. vlastivěda, řada II, Spis. jazyk český a slovenský, Praha 1936, s. 1–144.
