464 2 | Místo tščiciu, řěčiu má býti tščiciú, řěčiú. (Gb.) |
464 8 zd. | Ke rdousiti viz pozn. k 353/2. |
465 18 | K znění hpán viz pozn. k 183/15. |
467 13 | Místo hn, hn má býti hn, nh. (Gb.) |
467 21 | Tisková chyba: místo v assibilitě má být -atě. |
473 7 | Předpoklad, že by se ź bylo zachovalo v celé češtině ještě za stol. 11., je nepravděpodobný (již v Pražských zlomcích je za dj střídnice z). |
480 7 | Místo 417 a 437 má být 415 a 435. (Gb.) |
481 24 | Přidej: cvorník ze svor-. (Gb.) |
485 4 | Doklady, které Gb. uvádí na změnu s > š, z > ž v přejatých slovech, jsou velmi různorodé: jinak je třeba hodnotit např. skupení sk, sp atd., jinak spojení s vokálem. Bylo ukázáno, že sykavka v slovech jako šalšě, činže apod. byla tupá již v německé výslovnosti těchto slov, srov. Schwarz, Namenkunde, s. 53 n., Ortsnamen, s. 326 n. |
489 9 | Ad třásně: strus. teresna ukazuje na pův. terz-sna (Machek 539). |
494 17 | Ke změně zš-žč atd. jest analogie v stsl. ištьdъ z izšьdъ, strus. iščьlo z izšьlo, stpol. weszczdło z wez-szdło Jag. Arch. 16, 527. (Gb.) |
496 3 | Při klouzati, klouhati srov. III. 2. § 171. (Gb.) |
497 4 | Místo rovněž tak má býti většinou. (Gb.) |
501 12 zd. | Viz pozn. k 391/8. |
504 6 | Čišeti souvisí s čúti (Machek 75). |
513 6 zd. | Brslen má s původní, stsl., srb. bršljan vzniklo asi kontaminací s kořenem *brъščь (Machek 47). Ošklivý se někdy vykládá z vozhřivý, voskřivý (Holub–Kopečný 258). |
514 17 | Přidej: činky (tkalcovské, Us. potštýn.) vedle šinky z něm. Schiene, čúchy Us. podkrk. z něm. Schuhe. (Gb.) |
518 14 | K žláza-hlíza viz pozn. k 205/9. |
518 14 zd. | Přidej: pohři z dial. požhři m. požři BartD. 2, 218 (třeb.). (Gb.) |
518 9 zd. | O souvislosti slov hřěbí-hřěbík viz Machek 147, Holub a Kopečný 134. |
523 2 zd. | K míst. jm. Střítež viz Machek 482, V. Šmilauer, Osídlení Čech ve světle místních jmen, Praha 1960, s. 137. |
524 16 | Částice totiž je spíše z imperat. tvaru to čujž. |
538 10 zd. | Tvary krý, mý nevznikly odsutím -j, nýbrž stažením z *kryji, *myji – viz zde s. 558 a Gb. III/22, s. 204. |
539 19 | Znění vánoce vzniklo podle pravděpodobného názoru V. F. Mareše přímo z něm. znění wînnahten ( > vęnokte > vánocě), viz Slavia 28, 1959, 516 n. |
539 6 zd. | Přidej: radvanec (v. zde nahoře) [viz pozn. k 286/30 – M. K.], tál z Teil, ob. štrách ze Streich, lácaly z Leitseil. (Gb.) |