340 21 | Vedle strměti je též třměti s očekávaným ř (před labiálou). |
342 7 zd. | Dubleta horký vznikla asi vlivem horúcí, viz Havránek, LF 67, 1940, s. 271. |
346 10 | Následující případy změny r > ř jsou zcela rozdílné povahy: křeč je vůbec třeba škrtnout (souvisí s ie. krik-jos, psl. krьčь – srov. Machek 240); v slově chřtán // křtán jde o asibilaci r v pobočné slabice; slova křtal, chřtal chřtálek nevznikla z lat. cartillago, nýbrž z chrstal, chrstálek (Berneker 105 – výklad v § 269 je tedy mylný). A v jiných případech (křupati, křástal) jde o slova zvukomalebná nebo expresívní. Analogie s lužičtinou je tedy pochybná. – K dokladům, které Gb. uvádí na změnu r > ř v odst. 2, i k řadě dokladů v odst. 3 je třeba mít značnou nedůvěru – může jít o chyby písaře, který ve svém nářečí neměl změnu ŕ > ř. Zvlášť podezřelé jsou doklady z PasKlem., foneticky často velmi nepravděpodobné (např. čřt). |
349 10 | Doklady twr, brcie (odst. b), nýbř (odst. d) jsou pouze grafické – vznikly mechanickou náhradou spřežkv rz literou r, ř. |
352 10 | Adj. čirý není nutně z gótštiny, jen se s ní shoduje. |
352 7 zd. – 353 2 | Sloveso rmoutit vzniklo mylnou dekompozicí z kormútiti; rdousit je asi z pův. gъrtъ dusiti (Machek 419, 416). |
353 12 zd. | Viz pozn. k 327/25. |
361 2 zd. | Místo če má býti č. (Gb.) |
365 6 zd. | Subst. lázen je slovanské, ať už je odvozeno z kořene laz- (ablaut k lez-), nebo z kořene lāv- (Machek 260). |
370 14 | Obraz měkčení souhlásky n a depalatalizace ń, stejně jako i ostatních dentál, je nesprávně vystižen – viz doslov, s. 730 aj. |
372 16 | Znění svaťba, mlaťba, huďba ukazuje, že měkkost v těchto substantivech nelze vysvětlovat psl. sufixem -jьba, poněvadž pak bychom čekali čes. c, z. Je zřejmé, že tato substantiva později podléhala vlivu tvarů se změkčenou souhláskou, např. subst. verb. (odtud nář. prošba, věščba); uplatnění tohoto vlivu bylo umožněno právě zachováním měkké souhlásky v postavení před labiálou b (viz doslov, s. 740). Srov. též Šachmatov, Otčet 51. |
372 21 sl. | Výklad jiný v Jag.Arch. 16, 522. (Gb.) |
373 5 zd. | Podoba mrav se vykládá disimilací z nenrav; počem je podle vzem. |
374 14 | Vynech poſkwrnem (rkp. má poſkwrneni, v. List. filol. 1885, 306). |
374 16 | V nebo // lebo jde o různé částice: le- // ne-. |
375 6 zd. | V slovech jako fedruňk substituuje ň cizí n; viz Romportl, SaS 15, 1954, s. 17. |