Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<713714715716717718719720721>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

340 21

Vedle strměti je též třměti s očekávaným ř (před labiálou).

342 7 zd.

Dubleta horký vznikla asi vlivem horúcí, viz Havránek, LF 67, 1940, s. 271.

346 10

Následující případy změny r > ř jsou zcela rozdílné povahy: křeč je vůbec třeba škrtnout (souvisí s ie. krik-jos, psl. krьčь – srov. Machek 240); v slově chřtán // křtán jde o asibilaci r v pobočné slabice; slova křtal, chřtal chřtálek nevznikla z lat. cartillago, nýbrž z chrstal, chrstálek (Berneker 105 – výklad v § 269 je tedy mylný). A v jiných případech (křupati, křástal) jde o slova zvukomalebná nebo expresívní. Analogie s lužičtinou je tedy pochybná. – K dokladům, které Gb. uvádí na změnu r > ř v odst. 2, i k řadě dokladů v odst. 3 je třeba mít značnou nedůvěru – může jít o chyby písaře, který ve svém nářečí neměl změnu ŕ > ř. Zvlášť podezřelé jsou doklady z PasKlem., foneticky často velmi nepravděpodobné (např. čřt).

349 10

Doklady twr, brcie (odst. b), nýbř (odst. d) jsou pouze grafické – vznikly mechanickou náhradou spřežkv rz literou r, ř.

352 10

Adj. čirý není nutně z gótštiny, jen se s ní shoduje.

352 7 zd. – 353 2

Sloveso rmoutit vzniklo mylnou dekompozicí z kormútiti; rdousit je asi z pův. gъrtъ dusiti (Machek 419, 416).

353 12 zd.

Viz pozn. k 327/25.

361 2 zd.

Místo če má býti č. (Gb.)

365 6 zd.

Subst. lázen je slovanské, ať už je odvozeno z kořene laz- (ablaut k lez-), nebo z kořene lāv- (Machek 260).

370 14

Obraz měkčení souhlásky n a depalatalizace ń, stejně jako i ostatních dentál, je nesprávně vystižen – viz doslov, s. 730 aj.

372 16

Znění svaťba, mlaťba, huďba ukazuje, že měkkost v těchto substantivech nelze vysvětlovat psl. sufixem -jьba, poněvadž pak bychom čekali čes. c, z. Je zřejmé, že tato substantiva později podléhala vlivu tvarů se změkčenou souhláskou, např. subst. verb. (odtud nář. prošba, věščba); uplatnění tohoto vlivu bylo umožněno právě zachováním měkké souhlásky v postavení před labiálou b (viz doslov, s. 740). Srov. též Šachmatov, Otčet 51.

372 21 sl.

Výklad jiný v Jag.Arch. 16, 522. (Gb.)

373 5 zd.

Podoba mrav se vykládá disimilací z nenrav; počem je podle vzem.

374 14

Vynech poſkwrnem (rkp. má poſkwrneni, v. List. filol. 1885, 306).

374 16

V nebo // lebo jde o různé částice: le- // ne-.

375 6 zd.

V slovech jako fedruňk substituuje ň cizí n; viz Romportl, SaS 15, 1954, s. 17.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).