tvar zdloužený umierati, umírati svědčí, že umrlý, smrt atp. je z mьr-, koř. mer-, – polykati, stč. vylyhovati (= vylhávati) svědčí, že v psl. bylo lъk-, lъg-; –
tvary zmar, val, valiti atp. svědčí, že umrlý, smrt, vlna unda je z mьr-, vьl-, koř. mer-, vel- (stupň. v -o- a zdlouž. v -a-);
tvar stč. (jednoslabičný) trta- se souhláskovým r svědčí, že slovo to vzniklo z trъta- nebo trьta- (s jerem za r), kdežto stč. (dvouslabičné) tr̥ta- se samohláskovým r svědčí, že slovo vzniklo z tъrta- nebo tьrta- (s jerem před r), a totéž vysvítá ze stč. tlta- a tl̥ta-; jest stč. krvavý, slza, blsket atp., a bylo tedy krъv-, slъz-, blьsk- atd., a jest stč. hrb gen. hrba, brzo, plný atp., a bylo tedy gъrb-, bъrz-, pьln- atd.
Ale přes to přese všecko přece často vyskytují se slova, jejichž r̥, l̥ etymologicky určiti nelze; mezi příklady zde následující pojata jsou však jen taková, jejichž r̥, l̥ je původu trvám patrného.
60. tr̥t z tъrt.
České hrb, stsl. grъbъ *) je proti rus. gorbъ, pol. garb, stprus. garbs kopec, je tedy z psl. gъrbъ, – hrčeti, hrkati, bělorus. harkać, tedy z gъrk-; – hrdlíce, stsl. grъlica, rus. gorlica, pol. garlica, tedy z gъrlica; – hrdlo, stsl. grъlo, rus. gorlo, pol. gardło, tedy z gъrdlo; – hrdý, stsl. grьdъ, rus. gordyj, pol. gardzić, tedy z gъrdъ; – hrnec, stsl. grьnьcь, rus. gornecъ, pol. garniec, tedy z gъrnьcь; – hrnouti m. hrtnouti, pol. garnąć, srbch. grnuti iterat. grtati, tedy z gъrt-, hrst, stsl. grьstь, rus. gorstь, pol. garść, tedy z gъrstь = gъrt-tь (srov. rąka, ruka z koř. renk- = colligere); – hrtan, chřtán, stsl. grъtanь, rus. gortanь, tedy z gъrt-; – chrkati, rus. dial. chorkatь, pol. charkać, tedy z chъrkati; – chrt, stsl. chrъtъ, rus. chortъ, pol. chart, tedy z chъrtъ; – Chrvat, stsl. chrъvat-, rus. Chorvatъ, pol. Karwat-, tedy z chъrv-; – krč pařez, Krč jm. místní, pol. karcz, tedy z kъrčь; – stč. krčěti je z kъrk-, nč. kručeti jest toho onomatopojická varianta; – krčiti, stsl. krъčiti, rus. korčitь, tedy z kъrk-; odtud i křeč, slc. krč, rus. korčь, pol. kurcz, – krčma, stsl. krъčьma caupona, rus. korčma, pol. karczma, tedy z kъrč-, – krch, kršňavý slc. krchňavý, hluž. korch levá ruka, tedy z kъrch-, – krk, stsl. krьkъ, rus. korkъ, pol. kark, tedy z kъrkъ, – krkatí, krkavec, rus. karkatь, tedy z kъrk-; – krmě, krmiti, stsl. krъmlja, rus. kormlja, pol. karmja, tedy z kъrmja; – krňavý, krněti. stsl. krьnъ mutilus, rus. dial. kornyj malý, pol. Karnkowo jm. místní, tedy z kъrn-; – krpec, krbec bačkora, krpě pl. krpata. pol. kurṕ, rus. dial. kurpy, tedy z kъrp-; – stč. krpati, krpiti kousati, z kъrp-, – krsati, pol. karślak zakrslý strom, tedy z kъrs- – ośkrd. stsl. oskrъdъ, rus. oskordъ, pol.
