ŽSaf. 67, 23 a j.; – ciesařký, (v) cieſarzkey slavnosti Pass. 485, cieſarzkey hrózy Kat. v. 1658; – kacieřký, kacierzku vieru Pass. 406; – pecnářký, řemeslem pecnaržkym KolT. 54a (1626); – mlynářký, pořádku mlynaržkemu HořovA. 169ᵃ (1666); – dvořky (adv.), dworzky Pass. 358; – hospodářky (adv.), hoſpodarzky t. 333; – purgmistřtvie, purgmiſtrztwie KolA. 20ᵇ (1508), purgmiſtrztwij KolBB. 162ᵃ (1525) atd.; – o třt- a křt- z trъst-a krьst- v. § 270; –
slova přejatá oř ze střhněm. ors, – kurfiřt z něm. Kurfürst, – fořt, obřt, dial. leguř z rekurs (zbirov.) a j.
b) r-z a ř-z je smíšeno v ř: na twṙ m. na tvrz Lit. 1. Mach. 13, 51, bṙcie rósti m. brzcě t. Gen. 17, 16; dále v dial. uřnuć, uřli atp. BartD 111 (laš.) m. uř-zn- z uříznúti.
c) r(ř)-š se mísí v ř, v part. krščen, křčen. křťen atd., na př. krſſczzen Kruml. 183ᵃ, krzceni ſte Koř. 1. Kor 1, 13, krzczen bude Kat. 112, hned po krztieny Kruml. 417ᵃ, – ob. veřtat z něm. Wer(k)statt.
d) r-ž se mísí v ř – výjimkou a nebedlivostí – v příkladech: nýbř Beneš. Gramm. 45ᵇ (m. nýbrž), nýbř zawřený Blah. 281 (m. nýbrž zavržený), anobř Puch. 243ᵇ, tu řeholi dřeti Mart. 48ᵇ (m. držeti), co říšského dřeli t. 52ᵇ (m. drželi), dřijce Beneš. Gramm. 45ᵇ (m. držíce1, táhl na waytřne lidi Háj. 341ᵇ (m. vajtržné), v kněží nenasycená žádost své ſtṙeny vtělila Troj. 200ᵃ (m. strženi, medullas). Opáčně mýlil se Vodňanský a napsal Stržen manubrium Lact. 102ᵃ m. střen.
ř se rozkládá v rs.
269. Opakem ke smíšení rs v ř, vyloženému v § předešlém, vznikla i změna ř v rs ve slově chřtálek atp. Slovo to je přetvořeno z lat. cartilago křupka; znělo vlastně chrtálek, chrtalek Vocab. 175ᵇ; změnilo se ve chřtálek (v. § 267, 1); a z toho stalo se zvratnou analogií chrstálek, chrſtalek MamD. 305ᵇ, Lact. 31d a j. Rovněž tak chrstavka, chrſtawka in iunctura ossium RostlC. 33ᵃ.
trъst- a krьst-.
270. Slova česká z pův. trъst- a krьst- žádají povšimnutí zvláštního.
Z původního trъsti- je stč. trsti-, a z toho smíš. třti-; na př. sg. instr. trstí a třtí, trſtí HusPost. 11ᵃ a trzti zlatú Koř. Zjěv. 21, 16; subst. trstie a třtie, trſtye Pror. Isa. 35, 7, trztie Mill. 50ᵃ, trztye AlxV. 2027; trstina a třtina atp. Ale vedle toho píše se také často trzſt-: v hlavu jeho trzſli tepúce Hrad. 88ᵇ, na orudiech trzftienich Pror. Ol. Isa. 18, 2, moře trzſtiene Comest. 61ᵃ, Trzstie UrbR. 300, trzſtie Comest. 61ᵃ. Psaní toto může se vysvětlovati kontaminací: bylo trsti- a třti-, spojením obého vzniklo
