Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<220221222223224225226227228>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Ale krom toho – když odečteme omyly a pravděpodobné novotvary a zvláštnosti dialektické – zbývá ještě síla příkladů jiných, kde taktéž za i, í psáno e, ie atd. Výklad jejich podává opět analogie zvratná. Doklady ty začínají se ukazovati v 1. polovici stol. XIV, jsou hojné v stol. XV a na poč. XVI, ale přestávají v polovici stol. XVI; chronologický jejich postup jest identický s úžením ie-í: stejnou dobou a stejným krokem, jako se nám v případech jedněch jeví úžení ie-í, jeví se v parallelních případech druhých psaní e, ie atp. místo žádaného i, í. Na shodě této zakládá se zde následující výklad: původcové odchylek e, ie atp. místo i, í znali z jazyka své doby, jazyka živého i starší nezúžené ie, i pozdější zúžené í; znali na př. sg. nom. akk. starší znamenie, i novější znamení atd.; to svádělo je, aby vůbec místo í psávali ie; psávali tak i takové í, které nevzniklo z ie, a tím vznikly tvary jako na př. sg. lok. po buožiem vmuczenye Pass. 68 m. umučení, po svém nanebewſtupenije Lobk. 116ᵇ, jakž we cztenije psáno t. 117ᵃ, sg. dat. k vtieſſenie ChelčP. 2ᵃ m. k-utěšení (přehlas.), ženskému pohlawie Troj. 15ᵇ pl. gen. ot zamucenye ľudských ŽKlem. 30, 2 m. ot-zamúcení, ot otpowiedanye ľudských t. 17, 44, wſſech pohorſſenie ChelčP. 12ᵃ, množství lodie Troj. 70ᵃ, pl. nom. ſwietye tvoji ŽTruh. 131, 9 m. světí, ginye mnišie Otc. 6ᵃ m. jiní, indik. moře ſe tocżie Troj. 225ᵃ m. točí, oba se srazieta t. 131ᵃ, trpieme ChelčP. 212ᵇ, poſtiete ſe t. 77ᵃ, widijete Hrub. 462ᵃ, a zvláště často 3. plur.: (lidie) rozprawiegie Pass. 67 (část mladší) m. rozprávějí, lidé boyugie Troj. 33ᵃ, Trojanští placzie t. 35ᵇ m. pláčí, (posluchači) drzijemije Hrub. 475ᵃ m. dřiemí, (věci) ſe diegie a ſmiegije se jim lidé t. 142ᵇ m. dějí, smějí, nerozumiegije t. 33ᵃ atd., part. gmagijecze Štít. ř. 73ᵇ m. jmajíce, tażijeczijemu ſe Hrub. 337ᵇ m. táżíc-atd.; analogická tato odchylka nezůstala jen při dlouhém í, nýbrž zasáhla také krátké i, když psáno na př. w zyezze ŽWittb. 68, 22 m. v-žiezi, pietie t. 79, 6, m. pitie, po petrowye Boh. 347 m. -vi a j. Tvary takto psané vznikly z omylu, jsou nepravidelné, t. j. jsou omylem vzniklé odchylky od jazyka pravidelného, který tu měl vždycky náležité í (i); do omylu toho neupadal jazyk všecek, nýbrž upadali jen neumělí jednotlivci, když se snažili, psáti jazykem na pohled starožitnějším, než byl jazyk obecný jejich doby; jejich tvary nepravidelné sg. lok. po vmuczenye m. po-umučení, pl. gen. množství lodie m. lodí, indik. trpieme, widijete, (lidé) ſmiegije ſe m. trpíme, vidíte, smějí se atd. máme dosvědčeny písmem; není však pochyby, že stejné chyby se vyskytovaly také v řeči (doklad rýmovaný z NRadyB. 779 sl.: kdež móžeš jednaj pokoge, toť tobě předobře ſtogie, svědčí přímo, že původce jeho místo 3. os. sg. stojí chtěl vyjádřiti znění stojé nebo stojie, – srov. také –ec m. -íc- v part. srdečně mylugecz Kruml. 394ᵃ, opatrujeci Břez. 16, milujeci Jandit 70 atp.), ale nevyskytovaly se v řeči obecné, nýbrž jen v řeči afektované, když totiž neumělí jednotlivci se snažili mluviti jazykem na pohled starožitnějším a když s úmyslem antikvizujícím měnili í v ie atd. v slabikách

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).