zachovám k němu milosrdenstvie své a úmluvu svú věrnú jemu. Ps88,30 A položímť na věky věkóm plémě jeho a truon jeho jakožto dni nebeské. Ps88,31 Jestli pak že by opustili synové jeho zákon muoj a v soudech mých by nechodili, Ps88,32 jestliže by spravedlnosti mé v poškvrnu dali a přikázaní mých neostřiehali, Ps88,33 navštievímť v metle nepravosti a v ranách hřiechy jich. Ps88,34 Milosrdenstvie pak svého nerozptýlím od něho aniž škoditi budu v pravdě své Ps88,35 aniž přeruším úmluvy své, a což vycházie z úst mých, neučinímť zmařilého. Ps88,36 Jednúť sem přisáhl skrze se svatého, abych nesklamal Davidovi, Ps88,37 siemě jeho na věky trvati bude. Ps88,38 Truon jeho jakžto slunce před obličejem mým a jakžto měsiec dokonalý na věky a svědek na nebi věrný.“ Ps88,39 Ty pak opovrhl si a v potupu dal si, zanetbal si krista svého. Ps88,40 Odtáhl si úmluvu služebníka svého a poškvrnil si na zemi svatiny jeho. Ps88,41 Zrušil si všecky ohrady jeho, položil si pevnějšie miesta jeho strach. Ps88,42 Roztrhali sú jej všickni, kteříž se brali cestú, učiněn jest v posměch súsedóm svým. Ps88,43 Vyzdvihl si pravici těch, jenž sú utískali ho, obveselils všecky nepřátely jeho. Ps88,44 Odehnal [jsi]text doplněný editorem pomoc meče jeho a nespomohls jemu v boji. Ps88,45 Kazil si ho, že neměl očištěnie, a stolici jeho k zemi si opovrhl. Ps88,46 Umenšil si dnuov času jeho, polil si jej pohaněním. Ps88,47 Až dokavad, hospodine, odvracuješ do konce, rozpálíť se jakožto oheň hněv tvuoj? Ps88,48 Rozpomeň se, jakáť jest má podstata, neb zdalis nadarmo stvořil všeckny syny lidské? Ps88,49 Který jest člověk, jenž by živ byl