[719]číslo strany tisku423 19 | Obec. jméno tábor není z turečtiny, nýbrž z míst. jména Tábor (viz Havránek, NŘ 38, 1955, s. 2). Stč. búda podle dnešního názoru (Machek 39) je slovo slovanské a naopak něm. buode je přejaté (ze slovanštiny). |
424 6 | Pochybnosti o něm. původu slova póda viz u Machka, 404. |
424 13 | Subst. máry má m podle mříti, mořiti. |
424 7 zd. | Na konci § 344 přidej: 3. b vsuto do skupení mr, např. Hamry-Hambry, v Hambřích Us. krkon., a srov. numerus, fr. nombre, ř. ἀμβροσία. (Gb.) V ř. posledním [§ 344] přidej: botnati z bobtnati. (Gb.) |
437 27 | Mikuláš vysvětluje se lépe změnou au v a, srov. str. 265, ř. 3 sl. (Gb.) |
438 10 | Za starší doklad je možno považovat Boleſſlawoy PulkR. (viz Gb 111/1, 37). Další doklady uvádí Hujer (LF 43, 1916, 234 n.) z Knihy svědomí města Nového Bydžova z let 1311–1470 (vyd. J. Kapras, 1907): 1448 Navárkoi, Macákoi, Nahříwkoi. |
444 23 | Subst. vráska je z kořene vorp-; viz Machek 574. |
445 1 | Mozol je slovan. původu (Machek 308). Pochybnosti o něm. původu slova mrcha viz tamtéž, 309. |
450 11 | Výslovnost grejcar nepochybně souvisí s tím, že g je v češtině znakem cizího původu slova. |
451 15 | Výklad Uhlenbeckův, že by sok bylo z germ., je nepodobný; spíše je z koř. pův. sek-, srov. Kluge5 310 s. v. sagen. (Gb.) |
451 18 | Viz pozn. k 346/10. |
451 19 | Původ subst. chalupa z řec. kalybé je nejistý, viz Berneker 383. |
453 5 zd. | K hlíza-žláza viz. pozn. k 205/9. |
456 9 | Nejstarší známý doklad je Bohuslaus v listině z r. 1169, viz doslov, s. 744 n. |
456 24 | Viz pozn. k 326/17. |
458 15 | Subst. hus, husa není z germ. (viz V. Georgiev, Issled. po sravnitel’no-istor. jazykoznaniju, Moskva 1958, s. 31); rovněž hověti není z gótštiny (Berneker 339), Miklosichova etymologie subst. hýl je nejistá (viz Machek 152), hotov má korespondence i v jiných ie. jazycích (Berneker 237). |
460 3 | Machek předpokládá, že podoba liška vznikla z lisička (> lisčka > liščka > liška). Slovesa lísati se, lichotiti s tímto subst. nesouvisí (Machek 272, 269). |
461 2 zd. | K subst. mrcha viz pozn. k 445/1. |
463 12 | Sloves. kořen chlast- není z něm. (jako onomat. jej vykládá Machek, 156), chopiti také ne (Machek 160); chrust- není z gót. thramstei, nýbrž z kořene chręst- (Berneker 404), u chvrast je výpůjčka z něm. rovněž nepravděpodobná (Berneker 409). |