[484]číslo strany tiskuvedle skvrad- také skovrad-, skovrada pol. skowroda sartago, skovradьnьcь alauda pol. skovronek; ze stejného skovrad- vzniklo přesmyknutím také č. skrovad- a z toho dále skravad-; – škrv- v. škvr-; – škubati, šklubati Us., stč. též šklústi, vlasy ſſkluſty PassKlem. 235ᵇ, m. skub-, stč. skústi, skubu, stsl. skubą atd.; – škulina Us., škoula chod. 51, m. a v. skul-, skulina, skoula Us., ſkulamy Ol. Am. 4, 3; – škvař- v. škvr-; – škvorec sturnus Jg. m. skvořec, ſquorecc MVerb., ſkworzecz Rozk. 317 a Boh. 22ᵃ; – škvr- (z koř. skver-), škrv- n. škřv- (přesmyknutím), škvar- (stupň. a zdlouž.), ſſkwrzieti ſe fervere Lact. 200ᵃ, part. ſſkrzwa ſie OtcA. 163ᵃ, vosk ſſkrwiczy cera liquescens ŽPod. 21, 15, rozeſſkrwyela t. 74, 4, ſſkwarzyl frixit Pror. Jer. 29, 22, škvarek Us., m. a v. skvr- atd., vosk rozſquirly ŽWittb. 21, 15, ſkwarki t. 101, 4, ſquarczi ŽKap. t., stsl. -skvrêti; – škvrčěti Jg. m. skvrč-, part. ſkwrcze EvOl. 32ᵇ; – škvrn-, poſſkwrnil Háj. 264ᵇ poſſkwrn vašich Br. Ezech. 36, 25, m. a v. skvrn-, mrtvý čistých neſkwrny Hrad. 39ᵃ, poſkwrnili Br. Lev. 18, 28; nč. skvrn- Us. spisovný, škvm- Us. obecný; – ob. tříška m. tříska. – Sem nepatří liška vedle stč. lisa a stsl. lisъ; o tom v. § 385. –
4) s v ch. Změna tato vykonána v době psl., v. § 241. Tam je také připomenuto, že z *ns je slovanské s a nikoli ch, a tím vysvětlen pl. lok. stč. -ás z *-an-su, na př. doleaſſ list. Litoměř., Wirbcaz, Bresaz, Comoraz, Ugoseas v list. Vyšehr., v polas DalC. 57 atd. – V češtině jsou kromě toho porůznu ještě některé příklady nové změny s-ch. Zejména dial. chcát Us., chcať BartD. 87 (stjick.) atd. m. scáti stsl. sьcati; – dial. chcípat atp. Us. vedle scípati, ze s-cêp- Mikl. Etym. Wtb. 299; – dial. pochcení v. poscení, z posvícení: – chvístati vedle svístati, pol. chwist v. świst, rus. chvistêtь v. svistêtь t. 331; svist- je původu onomatopojického, a tu mohlo snadno proniknouti ch- vedle s-; srov. změny podobné zvizd- a hvizd- v § 417, a dále šč a šv v chč a chv v § 438; – rus. smuṙnyj temně šedý, pasmurnyj a č. chmura, chmurný, rus. chmura, pochmuryj Mikl. 1. c. 311. – Místo ďasa je dolnobeč. ďacha, kerýho ďacha Btch. 440; ale to není změnou s v ch, nýbrž oboje je zkrácený tvar z ďábel.
5) ts, ds mísí se v c; o tom v. §§ 311 a 234.
Cizí s (z).
406. V slovích přejatých cizí s (z) dílem zůstává, na př. samet z něm. Samt; – soumar ze sthněm. soumaři střhněm., soumære, a toto ze střlat. sagmarius = osel nebo kůň, jenž nosí břemena, střlat. sauma z ř. σάγμα = sedlo, do něhož se břemena nakládala Mikl. Fremdw. 124 a Kluge 292; – sak ze střhněm., sac a toto z lat. saccus Mikl. t.; – stodola ze sthněm. stadal t. 124; – stoupa pol. stępa z něm. Stampfe stněm., stampf t. 127, Kluge 337; – slc. striga
![[484]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00496.jpg){kind=link}