Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<478479480481482483484485486>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[482]číslo strany tiskuv Lact.: ſlapati 213ᵈ, poſlapati 187ᵇ, naſlapek 85ᵃ; z pravidla však je tu sl- změněno v šl-: šlapati, šlépěje atd. Souhláska l je tu ovšem měkká, žádá toho původ těchto slov ze slêp-, a dosvědčuje se to psaním v bibli Br.: ſſlapati Sir. 9, 3, naſſlapáwati Žalm 44, 6, naſſlapugeš Job. 13, 27. K šlapati, šlápnouti atd. druží se také ob.- šloupnouti, šlupeň, m. stoupnouti, stupeň, vzniklé kontaminací slov šlap- a stup-. – Dále sem patří šlup- m. a v. slup-, šlupina, šlupka. – Také v paprslek-papršlek Jg. je změna sl-šl; snad podle okršlek, o kterémž viz doleji v § 406.

d) Ve skupení št z st. Sem patří koncovky aor. a impf. 2. os. du. -šta a pl. -šte místo -sta a -ste. Na př. když prigedeſta ŠtítOp. 351, oba modliſta ſe t. 352, jeliž ſgideſta ſe t., ješto prawiefte t. 301; dvě ženě ſlowieſta Ada a Sella Kruml. 47ᵃ; ucżiniſfta Ol. Ex. 7, 10, veczeſſta t. Num. 16, 22, plakaſfte t. Deut. 1, 45, poſpiechaſfte t. 1, 41; poczeſſta Troj. 133ᵃ, hnaſſta t. 131ᵇ, zbodeſſta t., boyowaſſta t. 130ᵇ, znagieſfta t. a j. (v Troj. je ſſ vždy = š); byſſte ApŠ. 137, ChelčP. 140ᵃ a j. (vždy tak), Háj. 392ᵃ a j. (též), Br. (též), Nudož. 56ᵇ (též) atd.; -šta dlužno čísti bezpochyby také v Jid. by̆ſſta 53 a zzliubiſta 54, -sta bylo by tu psáno -zzta. V nč. je jenom spojkové byste, neboť aorist. a impf. zanikly; v tomto pak byste je -ste místo předtím oblíbeného -šte, koncovka na pohled starožitná, v skutku však novotvará: místo by, bychom vznikly novotvary by-s, by-sme, dílem také by-(j)sem m. bych, t. j. by- kleslo v kondicionalní spojku, k níž se přivěšovalo praes. (j)sem atd.; tím způsobem vzniklo také nové by-ste, kterým staré byšte zatlačeno. – Dále sem patří šťopka m. stopka; – vlaštovice, właſſtowicze Br. Jer. 8, 7, a ob. lašťovka z lastov-, stsl. lastovica. – Dále štěnice m. stěnice, od subst. stěna, srov. něm. Wanze od Wand, stněm., wantlûs Kluge 375. – Ve chroščišče, chvoštišťe m. chvostišťe, vymetu jě chwoſſcziſſczem in scopo Pror. Isa. 14, 23, chwoſtíſſtiem ŠtítMus. 125ᵃ, jest změněno v šč a toto pak v šť, vlivem následujícího šč-, šť-; – týmže způsobem vzniklo měštišťe, na mieſſtiſſti Háj. pp.⁵, z městišťe; – v puščina, puština v. pustina je vliv substantiva púšče, poušť, na puſſczynye EvOl. 47ᵇ, někaká puſtina HusPost. 154ᵃ, přeširoké puſtyny Ol. Jos. 5, 6: – dial. náměští m. a v. náměstí.

e) Ve skupení šv, šm (žm), z sv, sm. Sem patří příklady: onomatopojické švčeti atp., švrček, švrčeť, švrdlikať Btch. 440, švrček, švrčela BartD. 15 (zlin.), ze svrčeti, cvrčeti, z koř. sverk- cvrčeti Mikl. Etym. Wtb. 330; – dial. švrk Šemb. 59 (opav.) a BartD. 87 (stjick.) m. *svrk, slc. svrčina, ze smrk, srov. pol. smrek a świerk Mikl. t. 310; – zlin. žmola m. smola BartD. 14; – pošmúrný z posmur-, rus. pasmurnyj Mikl. I3 511, Sobol. Fon. 108; – šmyk- m. smyk-, subst. smyk Us. a Sſmyk Lact. 169ᵃ t. j. šmyk; smýkati a šmejkati Us., slc. šmýkať; šmytec Us. m. smyčec (gen. smyčce, šmyčce změněn ve šmytce, z toho pak utvořen nový nom. šmytec).

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).