[494]číslo strany tiskuDále sem patří míšení
z-ž v ž, na př. rožíhať, rožíť, rožaté Btch. 438, m. rozžíhati atd.; –
z-š v š, na př. stč. šlechtilý, przeſſlechtila dievka Tkadl. 9ᵇ, tak zjapně a ſſlechtile Jeron. 90ᵃ, zjapně a ſlechtyle ROlB. 90ᵇ, m. zšlechtil-; – stč. všel ascendit, hněv boží wſſel na Israhele ŽWittb. 77, 21, wſſel ŽPod. t., wſſel dým ascendit ŽWittb. 17, 9, ŽPod. t., ŽKap. 1., (Šalomoun) smyslem wſyel na wſye lydi AlxV. 26 atd., m. vzšel (fem. vzešla atd.); – stč. všed, wſſed oriens ŽWittb. Zach. 78, m. vzšed; – stč. vščekati, newſſtieka non latrabit Ol. Jud. 11, 15, m. vzščekati; – rošaf-, roſſaphenſtwie prudentiam ŽWittb. 48, 4, rošafné Btch. 438, m. rozšaf-, srov. rozſſafenſtwye ŽPod. 48, 4; – dbeč. roščípat m. rozščíp-, roškrabať m. rozškrab- Btch. 438.
2. V několika složeninách máme sykavku druhou změněnu v příslušnou zubnou. Zejména změněno z-z v zď: slc. rozďavil hubu Pastrn. 49 m. roz-zev- (č. subst. rozděv a verb. rozděviti Jg. jsou slova nově utvořená podle pol.); – z-ž v žď: Žďár, jm. místní, m. z-žár, vlastně m. z-žár, v. o tom § 451; – z-š v žč, a toto dále jednak v žť, jednak v žšč, žšť doslovným přeložením lat. dis-suo vzniklo č. roz-šiti, a z toho jest pak rozčiti, rožtiti, rožščiti atd., na př. roztywam dissuo Anon. 2ᵇ, (nakażený) bude mieti rúcho rozſczyte vestimenta dissuta Ol. Lev. 13, 45, (kožené lahvicě) sú sě zedraly i rozſſtily soluti sunt Ol. Jos. 9, 13, rúcho šité rozſſtywati a opět v hromadu šíti Otc. 153ᵇ (jiný rkp. má na témže místě rozſſywati udělané z rozſſtiwati, a opět jiný rozſtziwati).
3. Pojíc se s následujícím -ž, -š, -č mění se z- v ž-. Doklady toho staropísmé jsou podporovány dialektickou výslovností novočeskou. Na př. wiež že klesne Hug. 297 t. j. věž-že m. věz-že; (diabel) żżieſil jest lidi Ol. Hab. 3, 6 t. j. žžěsil m. zžěčsil; sem patří také jméno místní Žár (u Protivína), vzniklé ze z-žár, z čehož se stalo žžár a pak Žár (viz zde také č. 2 a 4); – kompt. slažší, mlažší, chužší, tvržší m. slazší atd., nayſlažſſi Hug. 326, ſlażſſi Kruml. 14ᵇ, slażṡi Baw. 71, syn mlażſſy Ol. Jos. 15, 17, mlażſſymi ŠtítOp. 94, mlażſíi ŠtítBud. 4, tento chužſſi Hug. 157, ktož má vlasy twržſſie Hug. 438, twrzzſſi Kruml. 41ᵃ; part. naležši m. nalezši atp., (dcera Faraonova) to dietě należſſi Kruml. 26ᵃ, należſſe ſe Háj. herb. 81ᵃ, vważſſe ŠtítBud. 103; – ž czrwu Hug. 219 t. j. ž-črvu m. z-črvu; střiebro žcziſſczeno jest t. 248 t. j. žčiščeno m. zčiščeno; ſważċzek yſopa Ol Ex. 12, 22 t. j. svažček m. svazček (odtud vniklo pak ž také do pádů jiných, dwa ſważeczky hroznového vína Ol. 1 Reg. 30, 12), vsed na wožček Háj. 158ᵇ m. vózček; v dial. ščeho BartD. 13 (zlin.) m. z-čeho je krom toho provedena také spodoba; – totéž bylo také v stč. zčúti = pocítiti, změněném ve ščúti a dále ve štíti, ktož své věci nemiluje strastné škody na ní sstige Baw 43, – a ve z-čísti dinumerare, změněném ve žčísti a dále štísti, a obnovením předložky ve zštísti, zſtiſti ŽKlem. 89, 12.
![[494]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00506.jpg){kind=link}