[451]číslo strany tiskujektati; – dílem cizí: Benedicht Alb. 62ᵃ a j., ochtáb Háj. 445ᵃ m. oktáv; kruchta ze střlat. gructa; lochtuše z něm. Lackentuch, prachtykant Šemb. 31 (podkrk.), dochtor, prachtykant, rechtor Kotsm. 18 (doudl.), BartD. 16 (zlin.), kontracht, prachtyka, inšpechtor, Vichtor, Vichtorin Btch. 437 (dbeč.).
Cizí k.
370. V slovích přejatých cizí k dílem zůstává, na pr. v slovích rek ze střhněm. recke sthněm. reckjo Mikl. Fremdw. 121, – kaldoun ze střhněm. kaldûne vnitřnosti, a to ze střlat. caldümen = teplé (calidus) vnitřnosti zvířete čerstvě bitého Kluge 157, – kapoun ze střhněm. kappûn, a to z ital. cappone t. 160, – karas ze sthněm. karaz, a to ze střlat. caracinus t. 161, – karabáč z tur. kerbač t. 161, – klí z stněm. klei Uhlenb., – kmín z lat. cuminum ř. xύμινον Mikl. Fremdw. 98, – koliba (slc.) tugurium z ř. xaλύβη t. 99, – kotel stsl. kotьlъ z got. katils Uhlenb., – kule a koule ze středoněm. cûl Mikl. Fremdw. 103, – kusiti (okusiti atp.) stsl. -kusiti got. kausjan Uhlenb., – sok v. got. sakan t. atd., – dílem je změněno v hlásky jiné, zejména :
v ch, na př. ve slovích valcha z něm. Walke, chvost střdolnoněm. quast Knorren, dan. kost Laubbüschel Uhlenb., – chrtal, chřtal, -álek z lat. cartilago křupka, – chalupa z ř. xaλύβη Mikl. Fremdw. 99, – arch z lat. arcus, – laš. tabach BartD. 110 m. tabák; – o změně cizího kt v cht viz na konci § předcházejícího; –
v g (h), na př. ingoust, bagoun, regruta n. legruta, legrace, vagace, gronyga atp., v. § 369, 5 a § 379, – a dále v hnětu, hnus n. kňus (cizí kn- změněno v gň-, v. § 298).
V ocel stč. ocěl stsl. ocêlь, sthněm. ecchil a lat. acuale, aciarium Mikl. Fremdw. 114, je celá slabika -cê- podle hláskosloví slovanského přeměněna.
k se přisouvá.
371. 1. k je přisuto v několika slovích k souhlásce t, ť, skupené s jinými. Zejména ve stkvieti sě, stkvost, stkvúcí atp. místo stvieti sě atd.; – ve -šťknúti (ze staršího -ščnúti), ušťknúti atp. m. ušťnúti atd.; – v -městknati, směstknati, zaměstknati m. městn-; – ve -ctknúti, octknúti sě, m. octnúti sě; – tu vzniká skupení -tk-, -ťk-, z něho pak vynechává se t, ť a je: skvieti sě, skvost, skvúci, ušknúti, zaměsknati, ocknúti se, v. § 314 č. 7. Tak vyložiti je také vrtkavý a vyvrknouti m. vyvrknouti si nohu chod 47, Šemb. 22, Us.
2. Dialekticky říká se kdosik, cosik, kdysik, tudyk, tadyk, koliksik, přecék, zasék atp. BartD. 16 (zlin.), Btch. 438 (dbeč.). Toto -k je enkli[452]číslo strany tiskutický
![[451]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00463.jpg){kind=link}
![[452]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00464.jpg){kind=link}