Cizí f.
355. Cizí f v slovích do češtiny přejatých dílem zůstává, na př. faleš, fík, trefíti, flastr, flaška, flauze z nhněm. Flause, flek, flinta (ze švéd. flinta = křesací kámen na zbrani střelné Kluge 89) atd., v. § 354 č. 2, – dílem mění se v p, b, v.
a) Cizí f (pf) změněno v p. Tak bývá i v jiných jazycích slovanských. V č. jsou toho příklady: biskup ze sthněm. biscof (a toto z lat. episcopus); – čep, je-li správně odvozeno ze stněm. zapfo, zapfe (sr. Mikl. Etym. Wtb. 32); – Jept, Jepte z Jefte, gept zabil svú dceru Hod. 60ᵃ, dcery gepte Ol. Súdc. 11, 40; – Jozepus m. Josephus, mistr Jozepus Pass. 244, srov. doleji Ozěp; – knejp z dolnoněm. knīf Brugm. I. 470; – kopla BartD. 109 (laš.) v. koflík; – stč. koperstvie hra v kostky, ze střhněm. koffern hráti v kostky Matz. Ciz. sl. 213; – litkup střhněm. lîtkouf Mikl. Fremdw. 105 – luciper NRada 1227 aj. z lat. Lucifer; – Ozěp z Josef, svatý Oziep Krist. 25ᵃ, oziep EvZimn. 5 aj., srov. výše Jozepus; – Pabian m. Fabian, Pabian Lún. ks. 1361, pabyanowi byskupowi Pass. 371. Pabian HusOrth. 179 aj.; – slc. pampúch kobliha z něm. Pfannkuchen; – pánev sthněm. pfannâ; – pantazija, pantazirovať BartD. 63 (val.) z fantaz-; – páv ze sthněm. pfawo Mikl. Et. Wtb. 234; – pazole BartD. 109 (laš.) z fazole; – peniez sthněm. pfenninc; – pihva ze sthněm. fîga, lat. ficus, pihva ŽWittb. Hab. 17 aj.; – pila sthněm. fila Mikl. Fremdw. 117; – pilíř ze sthněm. phîlâri (toto pak z lat. pilare) Mikl. Fremdw. 87 a Et. Wtb.; – pípa sthněm. pfîfâ, Pfeife; – plocha, plochý ze sthněm. flah, nněm. flach Uhlenb.; – pluh stsl. plugъ, z germ., sthněm. pfluog, stnor. plogr Uhlenb.; – pluk sthněm. folc Mikl. Fremdw. 118; – pop ze sthněm. phaffo; – póst, postiti ze sthněm. fasta, fastên; – prha alfita z lat. frigere Mikl. Fremd. 120; – púzdro střlat. fodrum pochva Matz. Ciz. sl. 286; – spera ze sphæra, nad osmú ſperu Kruml. 393ᵃ; – stúpa, stúpiti, stąp-, sthněm. stampfón Uhlenb.; – Ščepán ze Stephan-; – škopek ze sthněm. scaf; – stč. šňupa rheuma ze střhn. snupfe; – tipec pol. pypeć ze sthněm. pfiffiz Mikl. Et. Wtb. 347; – žumpa ze střhněm. sumpf.
b) V b. Na př. barva ze střhněm. varwe, Farbe; – bażant ze sthněm. fasant; – stč. bělpuch pergamen, daj Čechóm byelpucha a czernydla do vóle DalC. 99, ze střhněm. vël kůže, buoch-vël pergamen; – biřmovati lat. firmare; – bluma (blúma) střhněm. pflûme; – stč. břěskev sthněm. pfersich, a toto z lat. persica Uhlenb.; – stč. břítov sthněm. frîthof „eingefriedigter Raum um eine Kirche“ (Kluge 95), brzytow Pass. 398, Lact. 36ᵇ a j., dosud dial. břítov chod. 49, ostatně přesmyknuto a přetvořeno ve řbitov a hřbitov, mylným odvozováním od sloves hřebu, hřbieti; – stč. drbiti museti ze stněm. dürfen (hluž. dyrbjeć, dluž. derbiś Mucke 201); – hrabě stč. hrabie sthněm. grâvio; – stč. obnieř kamnář, topič, Mikeš
![[441]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00453.jpg){kind=link}