[450]číslo strany tiskupsané kdo je od 2. pol. stol. XVI pravidlem. Podnět ke změně této zavdala slova příbuzná kdy, kde atp.
Když bylo vedle sebe stejnoplatné kto a gdo, kde, vzniklo snadnou analogii také gder- ve kderý, kderak místo který atd. Doklady: kderyz Otc. 365ᵃ, kdera t. 105ᵇ, niekdere t. 108ᵃ, kderzy s ním budú List. z r 1455 Perw. 50, kderyzkoli GestaKl. 47, slepice kderá kokrhá Třeb. orig. fam. Lobkovic (poč. XVI stol.), žena kderá se na muže potrhá t., někderé Puch. 354ᵇ, kderak se chovati máte Třeb. orig. fam. Švamberk 22 z r. 1560; kdere mieſto Lún. list. z r. 1562, kderey jej stvořil Čern. Cest. (v Slav. Bibl. II, 248), kdeří škodu dělali t.
3. Místo krejcar říká se v některých nářečích grejcar, k změněno v g. Změna tato má trvám začátek z doby, kdy se počítalo na groše a krejcary; tu vyslovovaly se velmi často groše a krejcary vedle sebe, a začátek slova krejcar změněn v grejcar, podle slova sdruženého groš. Jinde mohlo se změniti stejnou příčinou, ale naopak groš podle krejcar ve kroš Šemb. 31 (krkon.); to ovšem neplatí o stč. kroš.
4. Krom toho bývá k změněno v g dialekticky v slovích některých domácích i přejatých. Na př. vyga BartD. 65 (val.) místo vikev a podle něm. Wicke, – ḿagať t. m. mak- (mačkati), gaňa m. káně t. 30 (pomor.), gula m. kule t., guzý m. kusý t. 212 (laš.), lygať č. polýkati t. 229 (laš.), logať č. lokati t. 228 (val.), mlaga č. mlaka (bahnisko) t. 231, gigłať m. viklati Btch. 435 (dbeč.), gróžka č. kroužek t., muziga BartD. 65 (val.), gronyga Btch. 435, gľė t. stč. klí, gľvať t. č. klovati, gáł (kal) BartD. 65 (val.), galuža t., gajdy Btch. 435, guráž t., legraca t., legruta t., regruta Us.; ob. degret, legrace (recreatio), leguř v. rekurs, pangrot, Pangrác, žengle, puget, fagule, vagace. ligér a j.; bagoun Us. ze střlat. baconus porcus saginatus Matz. Ciz. sl. 101. ingoust z lat. incaustum t. 181, atd.
5. Někdy bývá k změněno v ch. Vedle č. krásta scabies, stsl. krasta pol. krosta rus. korosta atd. je též chrásta, chrastavý, chraſta ApatFr. 109ᵇ, chraſtawecz LékA. 81ᵃ, chraſtawy Lact. 77ᵃ atd.; – vedle křástel je také chřástel, chrzaſtel Nom. 65ᵃ, srov. stsl. krastêlь (fem.) a pol. chrościel, podle Mikl. Etym. Wtb. z korst-, trvám že onomatopojicky utvořeno a proto k- i ch- oprávněno; – ze stč. katrčě je nč. chatrč; – místo opláknouti, oplákati pol. płokać mrus. połokaty říká se obecně opláchnout; – místo žvýkati, hazuka je zlin. žvýchat, hazucha BartD. 16; – místo vařeka demin. vařečka je dial. vařecha dem. vařeška Btch. 437 (dbeč.); – vedle lalok říká se i laloch, – místo Polák říká se dial. Polach Šemb. 40 (han. a vých.-mor.), Btch. 437 (dbeč.), – a za sklopiti je schłopiť t. 437. – Jiné příklady mají kt změněno v cht; jsou to dílem slova domácí: chto m. kto, chtorý m. který Pastrn. 146 (slc., místy) a Šemb. 69 (dol.-trenč.); ch-tebe, ch-temu m. k-tobě, k-tomu BartD. 41 (hroz.); klechtať, Btch. 437 (dbeč.) m. kloktati, a klochtat, klochtadlo Us. m. klokt-; jechtat chod. 50 m.
![[450]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00462.jpg){kind=link}