[444]číslo strany tiskuZa bývalé -mь je psáno -ṁ ve dvou dokladech KřižB.: gſa chudyṁ (sg. instr.) 76ᵇ a gmeneṁ 78ᵃ; v nářečích nynějších není tomu nikde příkladu a bez živé této opory nelze ze samotných těchto dvou příkladů nic bezpečného usuzovati.
Změny souhlásky m mimo měkčení.
360. 1. m je několikráte změněno v n, ň. Tak v nedvěd m. medvěd, nedwied NRada 579, Háj. 86ᵇ, nedvěd Us., chod. 47, amedwyed Kat. 176, stsl. medvêdь. pol. niedźwiedź atd.; – snědý m. smědý, snědý Vel. Jg.. BartD. 12 (zlin.), Us., a smyedy fuscus Brit., stsl. smêdъ, pol. śmiady i śniady; – ženina m. ženima, na př. żenina ApatFr. 251ᵃ a żenima HusŠal. 2ᵇ atd., matením přípon; – nravisko m. mravisko, ijednoho nrawyſka Pass. 352, zvratnou analogií podle nrav-mrav; – dial. veznu, vezneš…, vezni atd. Šemb. 17 (domažl.) a 53 (hornobečevsk.), BartD. 13 (zlin.) a Pastrn. 142 a 143 (vých.-slc.), m. vezmu, vezmi atd.; – dial. sedn, osn BartD. 13 (zlin.) a j. m. sedm, osm; – dial. kan, tan Šemb. 17 (domažl.) m. kam, tam; – v přejatém nešpor z mešpor, w neſpor Alb. 64ᵃ a j., w meſpori Pass. 299 aj. – Dialekticky říká se také nimo m. mimo BartD. 63 (val.) a 82 (hran.), norák, norka m. mor- t. 109 (laš.), a v nář. drienčanském (slc.) zní koncové –m jako nosovka -n, na př. o ednon cbudobnon mlinarevi Pastrn. 142.
2. O změně mě-mňe atp. v. § 172.
3. m je změněno ve v: črm- m. črv-, na př. črmák nč. čermák, a črv nč. červ (nejsou-li to různé přípony); – vráska, stsl. vraska, slc. svraštiť č. smraštiti čelo, je-li to z koř. mersk- Mikl. Et. Wtb. 192 (srb. mrska = vráska); – dial. švrk BartD. 87 (stjick.) a Šemb. 59 (opav.), slc. svrčina, m. smrk, stsl. smrêča, pol. smrek, smerek a świerk Mikl. Et. Wtb. 310; – skrovný v. skromný, s vyznamem rozlišeným, pol. skromny a skrowity, rus. skromnyj Mikl. Et. Wtb. 304; – dial. laskovina Jg. (bez dokl.) m. laskomina.
4. m je změněno v b, a to mn v bn v příkladech; písebný Jandit 153, písebně Kotsm. 14 (doudl.), pisebný BartD. 13 (zlin.); upříbný, tebný Kouble 51 (krk.); tak změnilo se trvám také daremný (z darmo) v darebný, k čemuž pak přiděláno i subst. dareba; – mr v br ve slovích: brabenec Us., chod. 47, brablenec BartD. 13 (zlin.), brawenecz Boh. min. 22ᵃ atd.; m. mravenec, a dial. bramor BartD. t. a j. m. mramor.
Cizí m.
361. V slovích přejatých cizí m z pravidla zůstává; na př. meč stsl. mьčь a mečь z got. mêki Uhlenb., – mísa z lat. mensa Mikl. Fremdw.
![[444]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00456.jpg){kind=link}