[437]číslo strany tiskua zpytayu t. 134, wzroſt HusPost 107ᵇ a zroſtu svého Krist. 40ᵇ wzroſtlo t. 48ᵇ a zroſtſſe Koř. Mat. 13, 7, tak ſe wzrotye Štít. uč. 112ᵃ a zrotiwſſe ſe Troj. 144ᵇ, wzrozumil Ol. Ekkl. 4, 4 azrozumyel t. Lev. 4, 14, (tělo) wzſmrdi ſie Kruml. 250ᵇ a (dušě) ſſmrdi sě Hug. 144, by wzſtraſſil exterreat Ol. Lev. 26, 6 azſhaſyli sú nás Koř. Luk. 24, 22, wztaze ruku extendit t. Mark. 1, 41 aztahw ruku Štít. ř. 87ᵃ, wztekly Kat. 164 aztekly Lact. 4ᵈ, spolu sě wztepu Pass. 643 aztepeſſ jě ŽWittb. 2, 9, wztreſkcze mě ŽWittb. 140, 5 aztreſkcze Hrub. 298ᵇ, wztrha (aor.) AlxV. 1706 aztrha (præs.) Ol. Prov. 20, 8, wztrudy (aor.) DalC. 76 aztrudi Baw. 31, wzufati Kruml. 32ᵇ a zuffati Modl. 35ᵇ, wzwalywſſe Kruml. 364ᵃ a což na mě zwale NRada 1007, wzwiediety ApD. b a zwiedyewſſy Pass. 478, wzwelebil ŽKlem. 77, 38 azwelebyſſ NRada 550, wzweſelil ŽKlem 113, 6 azweſely (aor.) ŽWittb. 15, 9, wzwyeſychu Kat. 170 azwieſychu Otc. 287ᵇ, wzweſty Modl. 6ᵃ a zweſti Túl. 25ᵇ, wzwieſtuge ŽWittb. 147, 19 azwieſtugyu (1. sg.) t. 37, 19, wzwolach ŽWittb. 3, 5 azwolach ŽGloss. 85, 7, wzwolil ſem elegi ŽKlem. 118, 173 azwolil ŽWittb. 46, 5, wzwrat Hod. 86ᵇ a zwraczuge Vít. 9ᵇ, wzwrtra murmuravit Ol. Num. 16, 41 azwrtrzem Modl. 9ᵇ, wzwykli Comest. 137ᵇ a zwyczenye Krist. 113ᵃ, wzwyſugeſſ ŽWittb. 3, 4 azwyſſen NRada 1237, wzzada (vzžádá) Štít. uč. 133ᵇ a zzada (zžádá) ŠtítMus. 59ᵃ, wzzehrze (vzžehře) Štít uč. 68ᵃ a zzzehrzicz (zžehříc) Kruml. 293ᵇ atd.
4. Z vš-, vž- v odvozeninách od vьš- omnis. Místo všecko, však atp. říká se obecně šecko, šak atd. Us., chod. 48, Kotsm. 15 (doudl.) mýt. 339, Btch. 434 (dbeč.), Pastrn. 149 (slc.); doklady toho z doby starší: ſſyckni Čechové Háj. 182ᵇ, den ſſedni Beck. 1, 107. Sem patří také ždycky, ždyť m. vždy-, vzniklé z vьš-dy-; a také šembera m. všembera, Jan Wſſembera Háj. 384ᵃ. – Dále v Mikuláš za stč. Mikulavš. – V nář. dbeč. říká se též náščeva, naščíviť m. návščeva atd. Btch. 434.
5. Z -ovství v dial. -oství. Na př. doudl. kralostfí, mistrostfí, bláznostfí Kotsm. 15; dbeč. králostfí, sócostfí Btch. 434; králostvi, bláznostvi Neor. 9; králostvi, błáznoství BartD. 16 (zlin.); na Moravě říkalo se tak dialekticky již v XV stol.: nebeské kraleſthwe OlMüllB. 619, kraleſtwe nebeské t., w kraleẛtwy t., kraloſtwie Lvov. 77ᵇ.
6. Místo souhlásky s následujícím -vě vyslovuje se místy podkrk. jen souhláska (nezměkčena) a -ě; na př. sětlo m. světlo, mnoho zěře m. zvěře, a podobně kět, hězda, d-ě kon-ě (s tvrdým d-, n-, dvě konvě) atd.
7. Vynechává se v nářečích obecných –v- mezi dvěma souhláskami. Tu pak bývá:
aě za avě. Na př. praěć BartD. 110 (laš.) m. právěti, praěł t.
ai, aj za avi. Na př. lajc m. lajce, z lavice, mýt. 331; rukaica, praił, praim BartD. 110 (laš.) m. rukavica atd., praił Šemb. 56 (opav.). – Tím způsobem vzniklo také adverb. praj, prej, prý: do věty vkládalo se beze
![[437]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00449.jpg){kind=link}