[35]číslo strany tiskupsl. kolda (z téhož kořene keld-, jako ř. xuídm větev a germ. holt, Holz);
– klanice (u vozu), proti pol. kłonica, tedy kolnica ; – klas, stsl. klasъ, proti rus. kolosъ, pol. kłos, tedy psl. kolsъ; – kláti, stsl. klati, proti rus. kolotь, pol. kłóć, tedy psl. kolti (tu vyvinul se záhy také novotvar kъlati, stsl. kъlati; k němu ukazuje také stč. veklati = vъkъlati, neboť z vъklati bylo by stč. vkláti); – klátiti, stsl. klatiti, rus. kolotitь, pol. kłócić; – mladý, stsl. mladъ, proti rus. molodoj, pol. młody, tedy psl. moldъ; – mlat, mlátiti, stsl. mlatъ kladivo, proti rus. molotъ, pol. młot, tedy psl. moltь; – mláto, sln. mlato, proti mrus. mołot, pol. młoto, tedy psl. molto;
– plachý, plašiti, stsl. plachъ, proti rus. polochъ, pološitь, pol. płochy, płoszyć, tedy psl. polch-; – vyplákati vyplachovati, stsl. plakati, proti mrus. połokaty, pol. płókać, tedy psl. polkati; – plamen, stsl. plamy, proti mrus. połomêń, pol. płomieú, z koř. pel- = pláti, hořeti, stupňovaného v pol-, tedy psl. pol-m-; z téhož koř. jest i planúti stsl. planąti, pol. płonąć, tedy psl. polnąti, plápol z polpol- (redupl.); – planý, pláně planý strom, stsl. planina mons, proti mrus. połonina kraj neúrodný, pol. płony, tedy psl. poln-; – plasa pruh země, stsl. plasa, proti rus. polosa, tedy psl. polsa;
– plaskati, dnes to plaská = je mokré počasí, stsl. plaskati, proti mrus. połoskaty, pol. płoskuny mokré počasí, tedy psl. polsk-; – plátno, stsl. platьno, proti rus. polotno, pol. płótno, tedy psl. polt-; – plavý, stsl. plavъ, proti rus. polovyj, pol. płowy, tedy psl. polvъ; – plaz, plaziti se, stsl. oplazlivъ plzký, proti rus. polozъ, pol. płozić się, z koř. pelz- = lézti, stupň. v polz-, tedy psl. polz-; – sladký, stsl. sladъkъ, proti rus. solodkij, pol. słodki, lit. saldus, tedy psl. soldъkъ; – slátna, stsl. slama, proti rus. soloma, pol. słoma, tedy psl. solma; – slaný, stsl. slanъ, proti rus. solonyj, pol. słony, tedy psl. solnъ; – slatina, stsl. slatina palus, proti rus. solotina, lit. šaltinis pramen, tedy psl. soltina; – slavík, stsl. slavьj, proti rus. solovej, pol. słowik, tedy psl. solv-; – tlak, tlačiti, stsl. tlačiti, proti rus. toločitь, pol. tłoczyć, z koř. telk- = tlouci, tedy psl. tolk-; – vládu, vládnouti, vládati, vladař, vláda, stsl. vladą, vladati, proti pol. włodarz, tedy psl. vold-; odtud i vlast, stsl. vlastь, rus. volostь, pol. włość, psl. volstь;
– vláha, stsl. vlaga, proti rus. vologa, hluž. vłoha, z koř. velg- (= vlhnouti, srov. vlhký), stupň. ve volg-, tedy psl. volga; – vlach, stsl. vlachъ, proti rus. volochъ, pol. włochъ, sthněm. walch, tedy psl. volchъ ; valach je z němč.;
– vlak, ob(v)lak, vláčiti, stsl. vlačiti, proti rus. voločitь, pol. wlóczyć, z koř. velk- = vléci, stupň. ve volk-, tedy psl. volk-; – vlákno, stsl. vlakno, proti rus. volokno, pol. włokno, z téhož koř. velk-, tedy psl. volkno ; – vlas, stsl. vlasъ, proti rus. volosъ, pol. włos, tedy psl. volsъ; – vlat n. lat ovesný klas, srb. vlat = klas, proti rus. volotь, pol. włóć, lit. valtis ovesný klas, tedy psl. voltь; – zlato, stsl. zlato, proti rus. zoloto, pol. złoto, tedy psl. zolto.
Odchylkou od pravidla jsou tvary dialektické: vinogrod, krovka,
![[35]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00047.jpg){kind=link}