[228]číslo strany tisku100 m. Plichta, klczny idoneus Alb. 64ᵇ (3krát) vedle kličný stsl. ključьnъ, klyczne miesto k modlitbě t. 64ᵇ; dial. plnėj, slnėj chod. 40 m. pilný, silný, plník, plnikář t. 43 m. piln-, a také nosl, vozl t. 40 m. nosil, vozil; lška, lpa (2slab.), lde, flnta, meslvec Šemb. 43 (záp.-mor., horsk.) m. liška, lípa atd., plný, slný, poslněný Prasek 25 a BartD. 104 (lašsk.) m. pilný atd.
2. Z li. Na př. kol-, tol- m. koli-, toli-: w kterziz (sic) kolwyek den ŽPod. 55, 10, w kterey kolwyek nemoci Kat. 188, takž jest kolwyek t. 178; kolký BartD. 62 (valašsk.), tolký t.; slc. kolko, tolko; -l m. -li: neviem tba l co tebe Hrad. 32, budete l mi toho přieti t. 52ᵇ atd. (častěji v Hrad.); – velký m. veliký, podle velmi; doklady z doby starší: ot welky noczy Otc. 120ᵃ, hněvy welkymi t. 181ᵇ, hod welkonoczy t. 119ᵃ, o velce noci KorMan. 75ᵇ, velké hoře Pís. z r. 1618 (u Skály) a j., nč. velký Us., ale dol.-beč. jen veliké Bartocha 422; ſwelczyti v rkp. ze skl. XIV stol. (Věstn. Uč. Spol. 1890, 327); srov. stpol. wieliki a wielki, npol. wielki Jag. Arch. 7, 424; – příjm. Kalvoda z Kalivoda.
3. Dialekticky z -ni, -ní. Na př. paňmáma, koňček, peňze, poňženě Šemb. 21 (středočesk.) m. panímáma atd.; kázaň, psaň, znameň t. m. kázaní atd.; voň tam byli t. m. oni; pšence m. pšenice, pan děkan pſſenczy mniel Lún. reg. 1653, pšence chod. 40, pšence Us. č. sev.-vých.; šibence Tomsa 60 m. šibenice; stunce chod. 40 m. studnice; tey ſtudncze Lvov. 20ᵃ m. studnice, pomoz mně hrzyſnczy t. 48ᵃ; kaňčka Us. č. sev.-vých., kančka chod. 40, m. tkanička; nyňčko m. nyníčko Us.; klaňca, sluňčko Šemb. 43 (záp.-mor., horsk.) m. klanice, sluníčko; ňc t. m. nic; kňže (2slab.), kňžky, sňdaň, chasňk BartD. 6 (zlin.) a 60 (valašsk.) m. kníže atd.; stmor. svolav vczzenki své EvOl. 285ᵃ m. učenníky; jména vlastní Jenšovice m. Jenišovice, Unčov m. Uničov, Aňčka m. Anička atp.
4. Z lat. -gi- vyslovovaného -ji- v slovích přejatých rejstro-registrum, majstr-magister, lojka-logica. atp. – Dialekticky z ji: krajna, zajc, vajčko Jir. 331 (mýt.-litomyšl.) m. krajina atd.
5. Dialekticky z -ovic, na př. polouce chod. 40 m. polovice, Hadamouc t. m. Adamovic, zedníkouc Šemb. 13 (v Prachensku).
6. Dialekticky z -isko, v dol.-beč. kravsko m. kravisko, vołsko, robsko (veliká roba) Btch. 423.
7. Zvláště koncové -i, -í často a v některých tvarech z pravidla se odsouvá. Sem patří zejména:
mnohé akk. sg. vzoru dušě, na př. zem m. zemi, hráz m. hrázi atd.; více o tom v. v tvarosloví při vzoru dušě; v týchže slovích bývá i sg. nom. bez -ě; podnětem odsouvání je tu analogie vzoru kost, srov. Athen. VII, 184; –
číslovky -dsět, -dcět, -cět m. -dsěti atd.; na př. za třidceti dukátů Háj. 328ᵇ a j., čtyřicet t. 48ᵃ a j.; jsou to vlastně nom. akk. du. nebo plur. vzoru kost, -dsěti m. d(e)sěti jako kosti; koncovka -i jim náleží právem,
![[228]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00240.jpg){kind=link}