[232]číslo strany tiskua přijatých do slovanštiny již v dobách starých se změnou touto; za cizí dlouhé ā je tutéž české a vůbec slovanské a (v. § 93). Na př. oltář stsl. oltarь, olъtarь lat. ăltāre, pohan stsl. poganъ lat. păgānus, opat stsl. opatъ sthněn. ăbbât, komora sthněm. chămăra lat. cămera, stč. a stsl. sotona lat. sătănās, konopě stsl. konoplja lat. cănăbis ř. χάνναβις,okurka stsl. ogurьcь ř. άγγούοιου, koleda stsl. kolęda lat. calendae ř. χαλάυδαι, kostel lat. castellum, kotel stsl. kotьlъ got. katils, pop stsl. popъ sthněm. pfaffo, konev sthněm. channâ atd.; tak bývá také v slovích přejatých později, na př. žok z něm. Sack, lokaj z Lakai a j. Mnohdy však cizí a zůstává, vlivem slova cizího, jehož znění bylo povědomo; na př. apoštol. Za stč. sotona je později satanáš; tu jazyk upustil od slova starého sotona, přejal slovo cizí znova a v novém tomto přejetí zachoval cizí -a-.
V řehole, kapitola a j. z lat. regula atd. je č. o za cizí u; o tom v. § 201. –
O dlouhém ó viz též § následující.
Dlouhé ó vzniká:
178. a) Z krátkého o dloužením fonetickým. Na př. psl. bogъ č. bóh, mohu-móžeš, rostu inf. rósti, sova dial sóva nč. sůva atd.
b) Stahováním (srov. § 479). Tu vzniká ó:
z dvojslabičného e-o-, t. j. e- se vynechává a -o náhradou se dlouží (zní tak dlouho, jako předtím e a o dohromady); na př. Neostup-Nóstup (jm. osobní), odtud Nóstupov nč. Nūstupov (Nůstupov, jméno místní), víc o tom v § 136 č. 10; Neosvetl, Neos(v)tli, Nóstli nč. Nusle (m. Nůsle), více tamtéž; možná že stejné zdloužení bylo také, ačkoli není v písmě naznačeno ani změnou hláskovou (v uo, ů) se nejeví, také v příkladech, jako jsou nochabyl (z neochabil) ApŠ. 10, nobrsiezany (z neobřězaní) svD. 53, notyato (z neotyato) Jid. 110, nodpochzinu (z neotpočinu) AlxH. 8, 32, nomdlewagye (z neomdlévajě) Modl. 55ᵇ, notwratyl- (z neotvrátil) Alb. 7ᵇ atp.; –
z oo, na př. po obědě-póbědě, poobiedie pec zapálichu Hrad. 136ᵇ (verš 8slab., poobiedie = 3slab.), a když již bude poobiedie NRada 514 (též), (Maria) puobyedye přédieše Vít. 35ᵃ, půbědní kázaní Háj. Jg.; stejné zdloužení bylo beze vší pochyby ve stejných dokladech: pobyedye Štít. uč. 125ᵇ, Alb. 55ᵇ a PassKlem. 67ᵇ; nejisto jest, je-li stažení a spolu zdloužení, či jen odsutí v dokladech pooftrowie Pass. 340 (korrektura poo- může se bráti za označení délky = pō-, ale může také znamenati 2slabičné po-o-); a nejistá jest dále kvantita v donoho (z do-onoho) dobrého Túl. 12ᵇ, dopata (z do-opata) Otc. 361ᵃ, pronu tvář AlxB. 4, 37 (z pro-onu), slova prona AlxBM. 4, 30 (z pro-ona), pronu pokoru pronu sladkost Mat. 101 ; –
z uho, na př. drodomský (snad místo dródomský) z druhodomský ČČM. 1864, 54 (dial. podkrk.).
V Pass. 25 psáno Boflaw, zkažené z Bohuslav. –
![[232]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00244.jpg){kind=link}