[143]číslo strany tiskumísty se neúží, zeli a zele, chlib a chleb, niść a něsť, umił a uměl (slabiky dlouhé, v nářečí tomto zkrácené) BartD. 99; ve valašském se neúží Šemb. Dial. 113, 114 a j. Dále na východ slovenština západní má nezúžené é, dobrého atd., zřídka zúž. dobrýho atp. Šemb. 72; slovenština střední (spisovná) má z é vzniklé ie, dobrieho atd.; a východní má zkrácené e, dobreho atd., Pastrn. 122.
128. é se mění v ie (psané ie, ié, jé).
a) Změnu tuto nalézáme v nč. v nářečí středoslovenském, kdež je pravidlem, na př. dobrieho č. dobrého, velkieho č. velikého, niesť, viesť č. nésti, vésti atd.; pak místy v nářečí slovenském na Moravě, na př. sjédmý, šjéstý, kamjének, remjének, korjének, prscjének BartD. 40 (hrozenk.), čiérný (zlin. čérny), čiért (zlin. čért). šiéstý, šieu (= šel, stč. šéł), chliéb, mliéko t. 45 (lhot.); a místy ve valašském, na př. mlieko vedle mléko, chlieb, lieži v. chléb, léži (3. sg.), čierny, čiert, večier atd. t. 86 (starojick.).
b) Změnu stejnou nalézáme v některých dokladech starých, zvlášté stol. XVI. Uvedu nejprvé příklady:
dřéve, dřieve; podle stsl. drevlje je stč. náležité dřéve, drsewe svD. 23, drzewe AlxH. 6, 19, Mast. 170, Pass. 394, DalC. 10, Štít. uč. 88ᵃ, OtcB. 15ᵃ atd.; ale již záhy vyvinuje se dřieve: drzyewe Mast. 371, Hrad. 23ᵇ, Modl. 124ᵃ atd., drzieve Pass. 276, ŽWittb. Athan. 226ᵃ, OtcB. 12ᵇ atd.; v textech pozdějších: drzyewe Ben. Job 8, 16 a j. (v Ben. vždy drzyewe), drzyewe v bibli Kutnohorské ib. a j., drzijewe Hrub. 369ᵃ a j., HrubPetr. 329ᵇ a j.; –
řéci, řieci, stsl. rešti, rzeeczi Štít. ř. 122ᵇ, rzéczy Ben. Job 9, 12, t. 36, 23 a j., rzeczy ChelčP. 38ᵇ a j.; rzyeczy Ben. Jos. 22, 8, t. Job11, 10 a j.; rzýeczy t. Luk. 5, 23; rzieczy t. Soudc. 12, 6, bible Kutn.ib., ChelčP. 38ᵃ a j.; rzieci bible Pernšt. Isa. 25, 9, řieci t. 1. Mach. 6, 57, rzijeczy Hrub. 23ᵇ, 53ᵇ a j., HrubPetr. 9ᵃ, 16ᵃ a j. (v Hrub. a HrubPetr. vždycky tak); –
řevu, řéveš, řieveš atd., stsl. ŕeve-, jenž rzewu rugiunt Modl. 76ᵇ a j.; rzyewe Ben. 1. Mach. 3, 4, zařyewe t. Am. 3, 8, když lev rzyéwe t. Zjev.10, 3, řiewe bible Pernšt. ib., rzijewe Hrub. 418ᵇ a 156ᵃ; –
střiebro: ſtrziebro ŽWittb. 11, 7 atd., stč. vždy střiebr-; naproti tomu stsl. sьrebro, srbch. srebro (rus. serebro); pro češtinu jest trvám předpokládati srēbro (ze sьrebro), a z toho střiebro; –
-lé, -lie: chlieb Otc. 95ᵇ, 119ᵇ a j., člověk zamayſſlie ChelčP. 77ᵇ, lidé neprziwolie t. 162ᵃ atp., vdolié Ben. Jos. 8, 11, obydlié t. Súdc. 7,8, náſylie t. 2. Král. 13 (náp.), apoſſtolié t. Zjev. 2, 2, modliecze ſe t. Skutk.
13, 3, t. 16, 25 a j., weſeliéwali ſe t. Job 30, 7, zemdlién t. Job 17, 1; – ženu, žéneš, žieneš atd., ſžéneſs VšehK. 116ᵃ, žéne Ben. Jos. 23, 13, wyžéne t. Job. 18, 17; zażyeneſs HrubPetr. 25ᵇ, wyżyene Ben. Přísl. 22, 15,