[147]číslo strany tiskuomyl spolu opraven), – dílem spřežky ny, dy, ty, zi, ſy, ſſy, czi, rzi atp. za ň, ď, ť, ž, š, č, ř, vzniklé po sklesnutí jotace, jak bylo vyloženo v § 114 pozn.
Mezi případy a) a b) jsou snad též některé, jež vznikly omylem; zejména můžeme se tak domnívati o příkladech, kde je dokladů jen po skrovnu. Ale kde je dokladů více, nelze připustiti výkladu z omylu a třeba hledati jiného. To platí tedy zejména o dokladech nahoře položených pro se, ve, me, za něž psáno ſye, ſſye, ſie atd. Jejich psané ye, ie má jistou platnost fonetickou, a jest otázka: jakou?
Mám za pravděpodobný tento výklad: v době, ze které doklady vytčené pocházejí, klesá jotace v slabice sě a dost často i místo žádaného vě, mě bývá ve, me; říká se sěno (způsobem starším) a seno (zp. novějším) atd., říká se věžě, člověk, svět, měsiec, zeměnín atd. (zp. náležitým) a vedle toho také vežě n. věže, človek, svet, mesiec, zemenín atd. (zp. odchylným, v. doleji § 156); kolísá tu tedy usus mezi starším a náležitým sě, vě, mě a pozdějším i odchylným se, ve, me; a toto kolísání dalo – analogií zvratnou – podnět tomu, že také za náležité se, ve, me tu a tam vyskytlo se sě, vě, mě. Když během času kolísání prvé míněné přestalo a jenom seno, věž, měsíc atd. se říká, přestávají také zvláštnosti, jako byly předtím sěm m. sem sum, věliký m. veliký, mězi m. mezi atp.
Jiný výklad podobný jest, že v odchylném ſiebe EvZimn., siebu Sequ., wyelyky PassKlem., myezi Mill., myecze Lvov. atd. se změnilo -e v dialektické -ě, tedy se v sě, ve ve vě atd., podobně jako v pol. a po retnicích také v luž., srov. sebe pol. siebie hluž. i dluž. sebje, praes. veze- pol. wiezie- luž. wjeze- atp.
Z těchto výkladů někdy ten, jindy onen věc pravdivě vysvětluje. Na př. v sem sum jest -e- vkladné, tedy neměkčící, proto psané a hojněji doložené ſyem atd. zvratnou analogií dobře se vysvětlí. Naproti tomu adj. wyelyk-, hojně z dialektického PassKlem. a dílem také odjinud doložené, patrně tak dialektickou změnou ve- ve vě- vysvětliti jest, jako pol. wielki a luž. wjele; a podobně myez- místo mez-, myecz- m. meč v textech dialektických Lvov. a Mill.
e (původní i jiné) se mění v a.
131. Změnu tuto vidíme v slovích: želud, žalud, zelud Rostl. 90ᵇ, zalud Diefb.; – želudek, žaludek, zeludek Vít. 92ᵃ, zaludek Nom. 67ᵇ;
– kuželka, doudl. kužalka Kotsm. 11; – petržel, mor. petržalka Suš. 96;
– žúžela stsl. žuželь scarabaeus, stč. zyzely AlxV. 2039, żiżely Ol. Gen.7, 13 a j., žúžala, zuzala Mand. 22ᵇ, zizala t. 23ᵃ, dial. žúžala, žoužala chod., žížala Us.; – šel, stč. též šal, v. doleji; – šemrha, šamrha, uč se ſſemrhu metati Vít. 61ᵃ, ſſamrhu metati ib. var.; – řešeto, dial. řešato Šemb. 21 (stř.-česk.); – pšeno, pšano, kaše ze pšana Český Lid I. 74
![[147]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00159.jpg){kind=link}