[124]číslo strany tiskuatd. Podobně může se vykládati šlápnouti a šloupnouti; ale tu možná že vzniklo šloup- podle stoup-, stoupnouti, říká se také ob. šlupeň m. stupeň.
Sem patří poněkud také blázniti-blouzniti: blázniti je z psl. blazn- z toho pak sdružením s blud, bloud, blouditi utvořeno také blouzniti.
Cizí a.
109 V slovích přejatých cizí a (bez rozdílu kvantity) namnoze zůstává, na př. šach, šafář, fara, pohan z pãgānus, trám z něm. (bavor.) Trâm Mikl. Fremdw. 133, prám střhněm. prám nhněm. Prahm t. 119 atd., srov. § 93, 5.
Mnohdy však bývá za cizí ā hláska jiná. Zejména:
o za ã. Na př. buvol z lat. bubalus ř. βούßαλος; stč. bobonky v. stsrb. baburьska rêčь haeresis Mikl. Fremdw. 76; komín ze střhněm, kamîn a toto z lat. camìnus t. 99 a Kluge 158; komnata ze střlat. caminata = pokoj s topením Mikl. Fremdw. 95; koleda z lat. calendae t. 99; slc. koliba tugurium z ř. ϰαλύβη t.; komora ze sthněm. chamara a toto z lat. camera t.; konopě z lat. cannabis ř. ϰάναβις t. 100; kostel z lat. castellum t. 101; košile slc. košula z lat. casula t.; kotel z got. katils lat. catillus t.; locika z lat. lactuca t. 106; lopúch (rostl.) z lat. lapatium t.; modrace v. madrace z něm. Matratze, to pak z lat. matratium, a toto z arab. matrahh t. 109 a Kluge 225; ocet z lat. acetum; oltář ze sthněm. altâri, a toto z lat. áltāre; op-, opice z střhněm. affe Mikl Fremdw. 115; pohan z lat. pāgānus t. 119; pop ze sthněm. phafo t.; stč. sotona, ſſkareda ſotono PassKlem. 250b, ſkarzeda ſotono Pass. 589, z lat. Satanas; stodola ze sthněm. stadal I. c. 127, škopek ze sthněm. scaf, nněm. Schaff, Scheffel; tovaryš, utvořené z tovar = onus, merx, toto pak z tur. tavâr, tovar = pecus, merx Mikl. t. 133 a Etym. Wtb. 359; žok z něm. Sack; –
ê za ā je v řepa stč. řěpa rus. rêpa, podle lat. rāpa, sthněm. râba a ruoba, lit. ropė, srov. Mikl. Fremdw. 122; ale odvození rêp- z rāp- není jisté, srov. Kluge 284; –
e za á je v nebozez sln. nabozec ze sthněm. nabagêr = Gehr (sthněm. gêr Spiess) zum Bohren der Naben Mikl. 1. c. 113.
Příklady některé, kde toto a jest odsuto, v. v § násl.
a se přisouvá a odsouvá.
110. 1. a, áje přisuto dial. v případech, kde jinde bývá pohybnée; na př. v chod. pl. gen. pometál, stebál, vědár chod. 35, slc. pl. gen. sukán vedle sukien atp.; srov. § 148.
V dolsk. adverb. potomá jest -á přidáno podle adverbií jiných, která touž koncovku mají, na př. nikda, včera, -á.
![[124]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00136.jpg){kind=link}