k es- „býti“ viz u Bernekera, 435. Dále srov. Machek 181. | |
84 2 | Místo torokъ má býti otrokь. (Gb.) |
86 22 | Podle pravděpodobného výkladu Machkova je bourati z bouřiti (38 n.) a rousati souvisí s kořenem rus- „trhati, utahati, uvláčeti“ (424). Viz též LF 67, 1940, 302 n. |
88 8 n. | Ad „skupené samohlásky“: Gb. samozřejmě ještě neliší diftongy jako zvláštní fonémy (stč. uo, ie) od kombinací samohlásek (resp. též j) v jedné slabice. Tzv. triftongy jsou vždy kombinace dvou nebo tří fonémů (posuau = u + a + u). O výslovnosti stč. psaného iu, yu viz v doslovu, s. 748 n, o výslovnosti střídnice za ę srov. doslov, s. 733. |
89 16 | Jotace v slovech pjivo, mjilý atd. byla součástí předešlé měkké retnice (viz doslov, s. 746). |
89 9 zd. | O sloven. ä viz v pozn. k 51 /5. |
90 6 zd. | U častovat se nověji znovu předpokládá původ z polštiny (czestować) a kontaminace se sčastný (Machek 67). Pravděpodobnější je však přímo kontaminace se subst. část (na ni ukazuje též pol. nář. częstować). Pol. slovo bylo přejato ještě v době, kdy nom. sg. subst. část zněl čiest (čzeſt Kol.CC, r. 1553), a e v něm bylo nahrazeno vokálem a zároveň s ústupem přehlasovaných tvarů u subst. část. |
91 4 | Vynech: klášter, kloster. (Gb.) |
91 6 | Bylo též románské arganum // organum. |
91 10 | Ke vzniku á i jiných dlouhých samohlásek „fonetickým dloužením“ viz doslov, s. 734. |
91 16 | K názoru o vlivu přízvuku na stahování viz Gebauerovu vlastní poznámku k 190/17. |
92 15 – 122 16 | K přehlásce 'a > ě (ä > ě) viz doslov, s. 742–4. Starší literaturu o přehlásce viz u Trávníčka, PříspHlásk. |
95 24 | Výklad jiný v Jag. Arch. 16, 511. (Gb.) |
96 6 zd. | K výkladu slova jeskyně viz pozn. Bernekerovu (275), jež se přímo vztahuje k tomuto místu HistMl. (Berneker odmítá možnost přejetí z polštiny). |
100 12 zd. | Formy imperfekta neśáste, nesěaste jsou poměrně pozdním produktem analogie a nejsou asi psl. |
100 6 zd. | Vynech hřáti a slc. hriať, jsou to novotvarv, srov. HistMl. III. 2. §§ 107 a 198. (Gb.) |
103 4 | Znění Tater, Tateři snad souvisí s něm. der Tater „cikán“, ale nelze je spojovat se subst. tatrman, v němž je základem sloveso tattern „třásti se“ (Janko, ČMF 15, 203). |
106 4 zd. | Vedle uvedeného ḿagnúť sem patří i mačkati a jeho četné obměny. |
107 23 | Tisková chyba: místo pręda má být prędą. |