Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<215216217218219220221222223>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Vedle náležitého mír, přímiřie, myr pax ŽWittb. 124, 5 a j., przymyrzie Rožmb. 244 a j., jest také mier, příměřie, na př. myer a pokoj Hod. 37ᵃ, beze všeho myeru t. 88ᵃ (rýmy: síru, vieru), myer domu tomuto EvVíd. Luk. 10, 5 (tu však bývá nêkdy psáno ye za í), primere treuga MVerb., przymyerzye AlxV. 2136, przymierzy Troj. 136ᵇ atd. Nč. příměří svědčí, že tu skutečně -ě- znělo; srov. též pol. przymierze. Etymologické i, í změněno tu tedy v ě, ie, a změna vznikla analogií: buď tvary dvojaké Ľutomir- a Ľutoměr- atp. daly tomu podnět, aby vedle mír, přimiřie bylo také mier, příměřie, anebo vniklo sem ie, ě podle míra, miera, měřiti.

Místo a vedle staršího knihy, kníhy má jazyk pozdější kněh- a knieh-, na př. z knih ŽKlem. 52ᵃ, ſ knyh ŽWittb. 68, 29, na knyhach Hrad. 95ᵃ, knijhy Štít. ř. 67ᵇ, Solf. 33, ſ knyh Ol. Ex. 32, 33, w knihách Ben. Deut. 28, 61 a j., kniehy Veleš., knijehy Ben. Deut. 31, 26, Lobk. 49ᵇ, tyto kṅíj́ehy Pr. pr. 242, v těchto knyehach Ol. Deut. 28, 21, s knyech t. Ex. 32, 32 atd., nč. kniha, pl. gen. knih a kněh Nejedlý148, knihkupec a kněhkupec atp. Změna ta způsobena trvám analogií zvratnou: bylo snieh zúž. sníh gen. sněhu atd., a podle toho také ke kníh- přiděláno knieh- a kh-.

Vedle náležitého žizn ubertas, zzizn Pís. Hosp. (Dobr. Gesch.277), zzyzn Rúd. 42, zyzn DalKK. 94, zzyzen Ol. Deut. 1, 25 atd., je také žiezn, žezn, ziezn ubertatem MamV., zezen ubertas MamF. 90ᵃ atd. Slovo to vycházelo z užívání a mátlo se se subst. žiezě, žiezn sitis, a podle toho pak i psáno s -ie- n. -ě-, -e-.

V opomenouti m. opominouti (stč. -minúti) jest -e- mylným domněním, kterému slovo to se zdálo býti složeninou s -pomenouti (stč. -pomanúti).

Stejným omylem změnilo se osidlati v osedlati; stč. osidlati illaqueare – oſydlal ſem tě Pror. Jer. 50, 24, jest oſydlan irretitus Otc. 19ᵃ, oſydlo jímž by oſydlal nohy jeho Brig. 97 atd. – jest denominativum z osidlo, osídlo, ale prostonárodní etymologie zmátla je s o-sedlati, subst. sedlo, staré osidlati zapomenuto a nové osedlati kladeno místo něho.

Dále jest e, ě m. i v nč. hraběnka m. hrabinka VelKal. 20, stč. hrabiná, podle hrabě, – v nč. kožešina, kožešník m. kožiš- (stč. kožuš-) podle kožený; – pak ještě změna i-e v Mezeříč, komeník. –

V bydleti, mysleti m. stč. -iti jsou novotvary podle tř. III, – v part. kupujec- m. -jíc podle trpiec-, chvaléc-, – v nom. prorokyně atp. m. stč. –yni podle dušě.

V díra diera, sbírati-sběř není i změněno v ie, ě, nýbrž jsou tu rozdílné stupně samohlásky kořenné (dьr- a der- zdlouž. v dir- a dêr-).

O jiných případech, kde bývá e, é, ě, ie za žádané i, í, v. § násl. –

Za i, í bývá e, é, ě, ie.

T. j. za žádanou samohlásku i, i bývají litery, které znamenají e, é nebo ě, ie, kromě případů vyložených v § předešlém.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).