iiridere je dial. šudić, ošudić BartD. 99 (lašsk.), šudzić t. 39 (hrozenk.), slc. šudiť; místo šibenice je dial. šub-, šubenička Suš. 158 (z Příborska). Za hlíza je slc. hľúza; za libový stč. libivý je zlin. lubivý BartD. 10; za příliš je laš. pruliš t. 99; za díra je dial. ďúra Kulda 1, 22, z toho vých.-česk. ďoura a demin. dovírka Šemb. 28, han. a dol.-beč. ďóra Šemb. 47, Btch. 425; za vtip- je lašsk. vťup BartD. 99, hrozenk. vťúpic sa t. 39; za vyzina doudl. vyzuna Kotsm. 7. Příklady tyto jsou z živých nářečí, o znění -u- m. -i- není při nich pochybnosti. Jde o výklad té změny. Doklady jsou většinou z nářečí, která nepřehlasují u-i; tu pak mohlo vznikati sporadicky u m. i analogií zvratnou: proti spisovnému přehlasovanému čich bvlo dialektické nepřehlasované čuch, analogie přidělala tedy k náležitému či, šiditi atd. také ču, šudit atd. O díra, ďúra je však připomenouti, že je také pol. dziura a bělorus. dziura, djura, Sobol. Lekc.274. Doudl. vyzuna opírá se o jiná jména na -ún, -una.
2. V participiu -l bývá v nářečí lašském sg. masc. -uł za -ił (budiž toto za -il původní anebo jinak vzniklé). Na př. b́uł (fem. biła), ṕuł (fem. piła), mluv́uł, vařuł, dojuł, viśíuł (fem. viseła, masc. vlastně viséł a z toho visíł, viśúł), hleduł (fem. hleděla), klečuł, uḿuł atd. BartD. 103. Tu je příčina změny v -ł: koncové -ił změnilo se v -iuł, z toho zaniklo i- zbylo -uł. –
O jiných případech, kde bývá u, iu za žádané i, viz v § násl.
Za i bývá u, iu.
168. T. j. za žádanou samohlásku i (í) bývají litery, které znamenají u nebo dvojhlásku iu (anebo dlouhé ú, iú), kromě případů, vyložených v § předešlém.
Uvedu nejprvé doklady:
tyuſſiucz UmR. 218 (s opravnou tečkou pod prvním u), m. tisiuc, duſſyucziu t. 122 m. dušiciu; –
tyuſiucie ŽKlem. 3, 7, prawiuciu svú t. 97, 1 m. praviciu, gmenyu twemu t. 12ᵃ, 95ᵃ a j. m. jmeni, gmenyu ſwatemu t. 81ᵃ, wegmenyu t. 12ᵇ, weimenyu t. 97ᵃ, weigmenyu t. 45ᵇ a j., w ramenyu t. 59ᵃ, 112ᵇ; –
komu ste ſluzuli Pass. 413 m. slúžili, buſkupow t. 376 m. biskupóv, jeho wodyucz povědě t. 343 m. vodič, do té wlaſtyu t. 282 m. vlasti, hladu a zyznu t. 336 m. -ni, oczyu jako plamen biešta t. 413 m. oči, všichni jiní hrzieſſyu t. 397 m. hřieši, svatých lidyu t. 277 m. lidí, z lidyu t. 283, zlých lidyu t. 302 a 315, smysl czlowieczyu t. 320 m. -čí, (Maří Magdalena) člověka newidyewſſyu t. 342 m. -vši, bohové moyu t. 345 m. moji, moyu nepřietelé t. 381, yuch řěč t. 354 m. jich, yuch jazyka t. 361 m. jich, to czynyu nám veliké zahanbenie t. 318 m. činí, tenť jest ješto mezi dveřmi ſedyu t. 324 m. sedí, toho buoh vtyeſſyu t. 420 m. utěší, netáhle
