[430]číslo strany tiskuII, 39, t. III, 50, Reg. I, 1167 aj. vedle Wznata Kosm2. II, 39, t. III, 50; – kurby m. kurvy, curbizin Příp. sv.-jir.; – příbuzný z přívuzný; – řeřebie, rzerzebye Zdik., vedle řeřevie; – sirobatka serum Nom. 70ᵃ m. syrovátka; – vysbob- na. vysvob-, wiſbobodil ŽKlem. 33, 18, t. 90, 3, wiſbobodili t. 31, 5, wiſbobod t. 24, 22, t. 30,2, vlivem slabiky následující -bod-; – žeřáb v. žeřáv, zerzab Nom. 64ᵃ, ſerav MVerb.; – z kľvati vyvinulo se kluvati a dale klubati, klobati a též klofati; – v příponě -tba z -tva, nč. kletba, modlitba a j. za stč. kletva atd., analogií podle substantiv s příp. -ba, na-př. svat-ba; – v dialektických slovích: jabor m. javor, pabuza m. pavuza, hobor m. hovor, zubák (zouvák), říba (hříva), břed, bedle, brabenec, babouk (pavouk), bráborat, pámbjička (pánvička) Kotsm. 19; Babor, bedle, besta, brabenec, bidle m. vidle, bablna, besta, brabec, břasa, břeteno, břeštět, brstva chod. 47; pabouk, zoubák. břeteno, břískat Šemb. 21 (středočesk.); Bambeřice, kejbat, serbus podkrk. 51; pabouk, Babor, bráborat, brabec, brabenec, břískat, pobříslo, klubat mýt. 335; brablec, brstva, břeščeť, kľebeta, háb, háby, šabľa, střízbé stč. střiezvý Btch. 431 a 434 (dbeč.); brable, brstva, břéskat, břed, břeteno, přízbisko, jabor, klebeta BartD. 13 (zlin.); bidlice, ščáb (šťovík), koruba (korouhev), bzdury (vzdory), oboc (fem., ovoce) BartD. 66 (val.), Babřinec t. 87 (stjick.), kośćibal t. 109 (laš.); brany kůň Šemb. 54 (laš.); jabor, braný kůň, břetýnko Suš. 304, 92 aj.; opav. napščivić m. navštíviti Šemb. 61; hedbábí, herbábí, -bábný může býti z hedváb- anebo z přesmyknutého hedbáv-, v. § 466; o doudl. a zlin. fáb, fábí péro m. páv- v. § 471. – O změně cizího v v b v. § 351.
4. v se mêní v f. Místo vous je dial. fous, zlin. fusa BartD. 13, dol.-beč. fósa Btch. 434, – val. fak m. vak BartD. 63; – z vlas je rozflasanej (kdo má vlasy rozcuchané) Us. podkrk.; – ve frčeti v. vrčeti je napodobení onomatopojické tu s v-, s tam s f-. – O klofati v. nahoře č. 3, o úfati z upvati v § 344, o změně cizího v v f viz § 351.
5. v se mění v m. Změnu tuto máme v koř. smend- m. svend-, z čehož je č. smoud, cmoud vedle stsl. prisvęnąti a prismęnąti torrefieri, pol. swąd i smąd (= cmoud), srbch. svud i smud Mikl. Et. Wtb. s. v. svend-; – dále v dial. mňuk m. vnuk Šemb. 31 (podkrk.), srov. strus. vnuk i mnukъ Ogon. Stud. 80; – mzdor m. vzdor, doudl. namzdory, mzdorovat Kotsm. 18 a 19; – miklat m. viklati, miklám, rozmiklanėj chod. 47; – *namnaditi m. navnaditi, odtud namladiti (mylnou etymologií); – škmor Us. m. škvor; – slc. ostrm v. ostrv, ostrev Mikl. I² 508; – adverb. prám m. práv’, právě, teprem Suš 461v. teprv, vlivem jiných adverbií na –m, -em; – v mručeti Suš. 208v. vručeti a bručeti je napodobení onomatopojické s m-, v-, b .
6. v- změněno v l v dial. slobod- m svobod-; sloboda, slobodný .Šemb. 17 (domažl.), słoboda BartD. 13 (zlin.) a Btch. 434 (dbeč., slc.
![[430]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00442.jpg){kind=link}