[40]číslo strany tiskuV nářečí slovenském spisovném je v slabikácn krátkých střídnice e (bez jotace, ale měkčí n v ň atd.), v dlouhých ie; na př. mesiac, temä (vysl. ťemä), hniezdo. V různořečích je též ia, (j)a, a, i atd. Pastrn. 41 a násl., caly svet Koll. Zpěv. I. 92, driamat Škult. 181.
Odchylka zdánlivá je v č. zráti, zraji, zralý, slc. zrať, proti stsl. zrêti, zrêją zrêlъ, rus. zrêtь, zrêlyj, pol. zrzeć atd.; tu však není rozdíl jen hláskový, nýbrž stupňový: zrêti atd. je m. zerti z koř. zer-, zráti atd. m. zorti ze stupňovaného zor-, zra- je tedy zvláštnost československá. Rovněž taková zvláštnost jest síra (i stč. vždy síra), slc. síra, proti stsl. sêra atd. Jiné odchylky, jako hořal m. hořěl stsl. gorêlъ, střáhl m. střěhl atd. vyvinuly se až na půdě české, viz o nich doleji v § 157.
45. Případy, kde máme české střídnice za psl. ê, jsou:
a) V nitru slov a mimo koncovky tvarův ohnutých.
Sem patří hojné slabiky kořenné. Zejména slabiky kořenné: v slovesích třídy I. 7 a V. 4 hřě- stsl. gré-, hříti, hřáti, stsl. grêjati, grêją; – chvě- stsl. chvê-, chvíti se, chvěji se; – le- stsl. lê-, leji stsl. lêją; – pě- stsl. pê-, pěti, pěji; – pře- stč. přě- stsl. prê-, přeji stč. přěju stsl. prêją (vedle prьjają); – se- stč. sě- stsl. sê-, seji stč. sěju stsl. sêjati, sêją; – smě- stsl. smê-, sъmê- audere, směti, stč. směju stsl. smêją nč. smím; – smê- stsl. smê- ridere, směji se stsl. smêją sg; – spě- stsl. spê-, spěji stsl. spêją; – vě- stsl. vê-, věji stsl. vêją; – ze- stč. zě- stsl. zê-, zeji stč. zěju stsl. zêją; – táž střídnice jest ovšem i v odvozeninách: pěvec, zpěv, zpívati, – sémě stč. siemě, osení, – smělý, – smích stč. smiech, úsměv, usmívati se, – spěch, – větev, vítr stč. vietr, – zívati stč. zievati, atd.; –
v iterativech, jejichž slovesa základní mají e po souhlásce nepodnebné, na př. těkati, utíkati stč. utiekati, stsl. têkati, koř. tek-, za-mietati stsl. -mêtati, koř. met-, s-bírati stč. sbierati koř. ber- atd.; –
ve jménech utvořených týmže zdloužením jako iterativa, na př. útěk, výmět, zamítati, výběr, sběř; řeč stč. řěč; –
a dále v slovích a případech mimo jiné těchto: běh, běžeti stč. běžěti, stsl. bêgъ, bêžati; – běl, bílý stč. bielý, stsl. bêlъ; – běs, stsl. bêsъ; – bledý, stsl. blêdъ; – blesk gen. blesku, stsl. blêskъ (stupňováno, ê z pův. oi, proti tomu stč. blesk gen. blsku = nestupňované blьsk-, stsl. blьskъ);
– břesk stč. břěsk m. břězg, zabřěžděti, stsl. brêzgъ diluculum; – břesk trpká chut, stsl. obrêzgnąti acescere; – cediti stč. cěditi, stsl. cêditi colare; – celý, celovati stč. cělý, stsl. cêlъ; – cena stč. cěna, stsl. cêna;
– císař stč. ciesař, stsl. cêsaŕь; – cesta stč. cěsta, stsl. cêsta; – cév, céva, cívka stč. ciev, cievka, stsl. cêvь; – díl stč. diel, dêlъ; – dílo, díti stč. dielo, dieti, stsl. dêlo opus, dêti facere; – dítě stč. dietě, stsl. dêtę; – díže stč. diežê, stsl. dêža; – dřík kmen, dříčný zavalitý, mor. dryčný švarný Šemb. 45, slc. driek kmen, driečný urostlý, silný, statný, švarný,
![[40]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00052.jpg){kind=link}