[398]číslo strany tiskuHusPost. 112ᵃ atd. Ze stkv- konečně vynecháno t a jest skv-; toho jsou začátky již v stč., ſkwuczie Kat. 28, Kruml. 302ᵇ, a v nč. jsou tvary skv- pravidlem.
b) -městknati, směstknati, zaměstknati. Slova ta jsou odvozena z adj. mêstьno-, tedy je náležité -městnati: ſmyeſtnaty Pulk. 53ᵃ; do stn vsuto k a jest -městknati, ſmieſtknati Ol. Gen. 36, 7, Hrub. 340ᵇ, zamieſtknati Hrub. 193ᵃ; z toho pak vynecháno t a je -měsknati, směsknati, zaměsknati Us.
c) -ctknúti, octknúti sě: bylo octnúti sě, kde se ocztnemy Hrub. 497ᵇ; z toho octknúti sě; a z toho ocknouti se, ocknauti se Cyrop. Jg., ocknu se Jg.
7. V šk m. šťk (z ščk) a šp m. šťp (z ščp). Bývalé ščk-, ščp- změnilo se v češtině západní a spisovné v šťk-, šťp-, odsutí stihlo tedy hlásku ť; ale tato je zde střídnicí za starší a též za dialektické č, týká se tedy odsutí toto také hlásky č, a proto viz o něm v článku o č, v § 447.
8. V sl m. stl, ve slovích stlúp, slúp, sloup, stč. ſtlup ŠtítOp. 218, Otc. 375ᵇ atd., doudl. stloup Kotsm. 14, slc. stlp, a ſlup Otc. 375ᵇ, z ſlupa ŽWittb. 98, 7 atd.; – letorosl, letorasl m. -stl; – dial. słať, słni m. stláti, sllaní BartD. 111 (laš.), słani t. 88 (stjick.); – jestli ob. jesli, esli chod. 47 a j.; slovo toto vypadlo ze svého druhu, kleslo ve spojku, a v takovém případě snadno se dějí změny hláskové mimořádné.
9. V koncovce 2. os. mn. impt. -ste m. -sťte, na př. oczyſte ruce EvOl. 167ᵃ, m. očisťte, oczyſte ſe Comest. 42ᵃ též, roſte a množte se t. 5ᵇ m. rosťte, puste Us. m. pusťte.
10. V hrnouti m. hrtnouti, z gъrt-; odtud i hrst = gъrt-tь; Mikl. Et. Wtb. 64.
11. V padesát, devadesát m. patdesát, devatdesát, spodobením atd., v. § 254.
12. V ob. kadlec, kanice m. tkadlec, tkaníce Us., mýt. 339, Kotsm. 15, chod. 47, Neoral 9, BartD. 17 a j.
13. V ker- m. kter-, s doklady hojnými již v textech starších: w kerzyz den ŽWittb. 55, 10, kery Tkadl. 23ᵇ, kery mezi vámi OlMüllB. 619, duše kerez zešly (sešly) t., w nekerych mukach t., keréžto (tělo) HusE. 3, 143, kerážto duše t., kerúž odměnu t., kerak t., k weſſelikerakym (sic) Lún. 1. ops. XV st., kerzi OlMüllB. 619, kera (žena) Lact. 34d, kerym (nožem) t. 9ᵇ, w kere (nádobě) t. 114ᵃ atd.; nč. trvám že všeobecně tak: kerej, kerý, kerak atd. Us., Kotsm. 15, BartD. 17 (zlin.), Pastrn. 148 atd.
14. V stč. egypský m. ægyptský. O statčiti-stačiti atp., dále Skuteč gen. Skutče-Skuče atp. v. § 311 č. 4.
15. Koncové -t jest odsuto v 3. os. sg. nese m. neset, z nesetь atd., a 3. mn. nesú m. nesút nesątь atd.; -t zachováno jenom v jest. O několika příkladech stč.: neužitečni učiněni ſut ŽWittb. 13, 3 sunt, i poníženi
![[398]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00410.jpg){kind=link}