[379]číslo strany tiskuňadr- také v pádech bez předložky, nom. ňadra atd.; – a podobné vzniklo ňemčina Schleusse, ňemečská vrata (= vrata v jemčině n. v ňemčině), z jemč- (jьmьč), na př. o zadělání vrat (na řecei a niemċziny MnichA. 60ᵃ, táž vrata niemeczka t., němčina Schleusse Kotsm. 13 (doudl.) a Jg. Us. Prag., – niestějě, nyeſtiegie clibanus Ol. Gen. 15, 17, nístěj = pec libun. 373, m. jiestějě, srov.dluž. jesće (plur.) Ofenloch, hluž. jêsće (plur.) a nêsć pec, sln. istje Ofenmündung atd. Mikl. Etym. Wtb. 96, – a doudl. něhně Kotsm. 13, m. jehně.
Sem patří také adv. vňutř, vnitř, z vъn-j-ątrь (s přisutým -j-) za stsl. vъn-ątrь, předložkového akk. subst. ątrь, srov. stsl. izъątri; odtud pak dekomposicí a dalším tvořením nč. subst. nitro.
c) Složeniny s předložkami a s vy-. V stsl. je tu přisuto -n- z pravidla jen při vъ- a sъ- – tedy v případech, kde -n- je vlastně právem etymologickým – a když druhý člen složeniny se začíná souhláskou j- nebo samohláskami i, ê, ь, ę, ą, u; na př. vъnjegda, sъniti, sъnêsti, sъnьmą, sъnęti, vъnątrь, vъnągliti in carbonem redigere, vъnušiti audire. V podobných případech jest vsuté -n- také v češtině; ale tu jest rozšířeno již v době staré také do složenin jiných kromě s- a v-, šíří se časem víc a více a vniká i do složenin -dati.
Příklady:
jíti: vníti z vъniti, praes. vendu z vъnьdą atd., wniti intrare Ol. Num. 24, 17, jáz wendu ŽWittb. 5, 8, wendeſſ DalC. 19, wende Pass. 454, Chelč. 146ᵃ; impt. vendi z vъnьdi, wendy ŽWittb. Hab. 16, wendiete t. 99, 2; part. venda z vъnьd-, wenda Hrad. 79ᵇ; aor. vnid, vnidech, vníd-, (Maria a Josef) u boží chrám wnydeta Hrad. 71ᵇ, do jeho domku wnydem (omyl m. vnídom) Otc. 100ᵃ, když do Říma wnydu Pass. 403; – sníti ze sъniti, praes. sendu ze sъnьdą atd., ſniti ŽWittb. 16, 11, (já) ſendu t. 29,10, ſendes Pass. 362, (člověk) ſende ŽWittb. 48, 18, tvá žádost ſeynde Tkadl. 45ᵃ, ſendeta Pass. 362, (oni) ſendu ŽWittb. 48, 11; aor. snid-, sníd-, Neklan ſwyeta (= s světa) ſnyde DalC. 23, když stařec ſnijde OtcB. 52ᵃ; – vzníti praes. vzendu, wznyty Štít. uč. 98ᵃ, kto wzende ŽKlem. 23, 3, ŽWittb. t., (oni) wzendu ŽGloss. 91, 8; aor. vznid-, vzníd-, jeho syn (na stolec) wznhide DalH. 32, (Mojžíš) wzníde na horu Ol. Ex. 34, 4; – vyníti praes. vyndu, mohl wyniti y wniti Ol. Num. 27, 17, wynyty DalC. 83, když windes ŽKlem. 67, 8, střěla wynde AlxV. 1533, wynde květ EvOl. 196, duše wynde ChelčP. 275ᵃ, zlá krev wyngde wen Chir. 316ᵃ, wyndeta dvě olivě DalC. 7, (oni) wyndu AlxV. 379, přátelé wyňdu ChelčP. 273ᵇ; impt. vyndi, windy ŽKlem. 108, 7, wyndi ChečP. 144ᵇ, wyňdiemež t. 278ᵇ, wyndyemyzz EvOl. 196; part. vynda, aby wynda ty modly stlúkl Pass. 458, wynduczy ChelčP. 94ᵇ; aor. vynid-, vyníd-, wynyde DalC. 22, dievky wynydu t. 12; subst. verb. po wyndeny Mill. 71; – přiníti praes. přindu, kdy przynde čas ten Vít. 89ᵃ; – nč. dial.: dondu,
![[379]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00391.jpg){kind=link}