[317]číslo strany tiskuv praes. 1. sg. sloves III. 2, na př. psl. vęžą haereo, z vęzją, inf. vęzêti; –
v praes. 1. sg. sloves tř. IV, na př. psl. vožą, z vozją, inf. voziti: –
v part. -n týchže sloves, na př. voženъ, z vozjenъ; –
v slovesích třídy V. 1ᵇ, na př. raziti-poražati č. porážěti, porážeti, z -razjati; –
v tvarech praesentních (krom imperf.) slovesné tř. V. 2, na př. kazati, praes. kažą č. kážu, káži, z kazja, – part. kažę, č. kážě, káže, z kazję.
4. Psl. s (i původní, i z *k vzniklé) mění se spojením s -j v š.
Doklady toho máme:
v slabice kořenné v psl. šiti, ze sj-, lit. šiūti; –
v kmenových koncovkách zájmena našь, naša, naše, z nasjь, nasja, nasje atd., – a substantiv jako na př. paša stsl. paša pascuum, stč. přípašě opilio, z pasja; –
v komparativech (a superl.) s příp. -jьs, na př. adv. vyše z vysjes-; –
v komparativní (a superl.) koncovce -ьš-, vzniklé z -jьs-, -ējьs- a -j, na př. sg. gen. masc. neutr. goŕьša z gorьsja, dobrêjьša z dobrêjьsja, dat. goŕьšu atd.; –
v subst. s příp. -jan, na př. stsl. jefešaninъ z efesjan-, stč. kvašěnín z kvasjan-; –
v praes. 1. sg. sloves tř. III. 2, na př. višą z visją, inf. visêti; –
v praes. 1. sg. sloves tř. IV, -na př. nošą stč. nošu, z nosju, inf. nositi; –
v part. -n týchže sloves, na př. nošenъ z nosjenъ; –
v slovesích tř. V. 1ᵇ, na př. -našati, stč. nášéti, z nasjati; –
v praesentních tvarech (krom imperf.) sloves tř. V. 2, na př. inf. tesati, praes, tešą č. tešu, teši, z tesją, – impt. teši z tesji, – part. tešę č. tešě, teše, z tesję. – part. tešemъ z tesjemъ; –
v koncovce part. -ъš-, vzniklé z -ъs- a -j, na př. v sg. gen. masc. a neutr. vedъša z vedъsja, dat. vedъšu z vedъsju atd.; –
v bývalém futurum *byšą z bysją, jehož zbytky se zachovaly v stsl. part. byšę, byšąšti futurus, a v stč. adj. probyšúcný utilis.
5. Ve skupeních sk, zg, st, zd, sl, zl – a možná že také v jiných – měnily se náležitým způsobem členy oba, jak to je připomínáno nahoře při hláskách k, g atd.
6. V několika příkladech nalézáme a) sykavku s v slovanštině jihovýchodní a naproti tomu b) příslušnou podnebnici s v slovanštině západní.
Zejména:
a) stsl. vьsь, sln. ves fem. vsa, srbchorv. sav fem. sva (přesmyknutím), rus. vesь, a b) stč. veš fem. všě neutr. vše, vešcek fem. všěcka atd., pol. wszy omnis, wszyciek, wszytek pl. wszytcy, hluž. všon, dluž. šen; – taktéž v slovích odtud odvozených: stsl. vьsьde č. vežde (z vešde); srbch. vazda