[28]číslo strany tiskutedy psl. čerpъ; – střěvo, střevo, stsl. črêvo, proti rus. čerevo, pol. trzewo, trzowo, tedy psl. červo; – střěví, střěvíc, střevíc, stsl. črêvьj, proti rus. čerevikъ, pol. trzewik, tedy psl. červьjь; – střieci střěhu, stříci střehu, stsl. strêšti, proti rus. sterečь, pol. strzec, lit. sergėti, tedy psl. sergti; – střieda, střída, stsl. črêda, proti mrus. čereda, hluž. čŕoda, stprus. kerdačas, tedy psl. čerda; – střietež, střítež, proti rus. čeretъ rákos, tedy psl. čert-; – střiezvý, střízvý, střízlivý, stsl. trêzvъ, proti rus. terezvyj, pol. trzezwy, tedy psl. terzvъ; – tetřěv, tetřev, stsl. tetrêvь, proti rus. teterevъ, pol. cietrzew, tedy psl. teterv-; – třěba, třeba, stsl. trêba, proti pol. trzeba, tedy psl. terba; – třěnovec, třenovec, stsl. črênovьnъ ząbъ, proti mrus. čerennyj zub, pol. trzonowe zęby, tedy psl. čern-; – třěšně, střěšně, třešně, stsl. črêšnja, proti rus. čerešnja, pol. trześnia, sthněm. kirsā, tedy psl. čeršnia; – třiebiti, tříbiti, Třeboň, Třebová, stsl. trêbiti, pol. trzebić, něm. dorf, tedy psl. terb-; – třiesla (plur.), třísla, stsl. črêsla lumbi, proti pol. trzosła, tedy psl. čerslo; – slc. vrece, vrecko, stsl. vrêšta saccus f., vrêtište cilicium, rus. veretьe, tedy psl. vert-; – vřěd, vřed, stsl. vrêdъ, proti rus. veredъ, pol. wrzód, tedy psl. verdъ; – vřěsk, vřesk, vřěščěti, vřeštěti, stsl. vrêštati, proti rus. vereščatь, pol. wrzeszczeć, tedy psl. versk-; – vřěteno, vřeteno, stsl. vrêteno, proti rus. vereteno, pol. wrzeciono, tedy psl. verteno; – vřiedlo, vřídlo, psl. ver-dlo; – -vřieslo, povříslo, stsl. povrêslo, proti mrus. poveresło, pol. powrosło (m. powrzosło), psl. verz-slo; – žřiedlo, zřídlo (m. žřídlo), stsl. žrêlo, proti rus. žerelo, pol. źrzódlo, tedy psl. žerlo; –
blén, blin, bulh. blên phantasma, proti rus. belena, tedy psl. belnъ; – mléko, stsl. mlêko, proti rus. moloko, pol. mleko, tedy psl. melko; – plen, stsl. plênъ, proti rus. polonъ, pol. plon (m. plen), lit. pelnas, tedy psl. pelnъ; – pleva, plevel, stsl. plêva, proti rus. polova, pol. plewa, tedy psl. pelv-; – slémě, stsl. slêmę, proti rus. solomja, pol. szlemię (m. ślemię), tedy psl. selmę; – slezena, slezina, stsl. slêzena, proti rus. selezenka, pol. śledziona(m. śleziona), tedy psl. selz-; – vléci, stsl. vlêšti, proti rus. voločь, pol. wlec, tedy psl. velkti; – stč. žleb, žlab, stsl. žlêbъ, proti rus. žolobъ, tedy psl. želbъ; – stč. žléza, žláza, stsl. žlêza, proti rus. železa, tedy psl. želza.
Jiné příklady pro české trêt, tlêt za tert, telt podávají infinitivy vzoru stč. mřieti, nč. mříti: dřieti, dříti, z derti, koř. der-; mléti, mlíti, z melti, koř. mel-; mřieti, mříti, z merti, koř. mer-; nřieti (stč. vynřieti = vynořiti se), z nerti, koř. ner-; přieti, příti (pru), z perti, koř. per-; skvřieti (škvařiti se), ze skverti, koř. skver-; střieti, stříti, ze sterti, koř. ster-; -vřieti, -vříti (zavru), z verti, koř. ver-; žřieti, žříti (požříti), ze žerti, koř. žer-.
![[28]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00040.jpg){kind=link}