[257]číslo strany tiskuJulian z mlady na dvoje svěcenie svěcen Pass. 421, z mladý s’ mi slúžila KatBrn. 409, z młady BartD. 34 (slov.), za młady BartD. 104 (lašsk.); – z-novy m. z-novu, (rytíř) navráti se k smutné vdově z nowi Baw. 106 (: wdowy), odstúpi zase znowy t. 127, t. novy Poč. 52, Čel. 1830, 13, BartD. 62 (valašsk.) a 10 (zlin.); – od-poly m. ot-polu, odpoly HusE. 1, 133, odpoly zelený odpoly červený Erb. 64, odpoły BartD. 10 (zlin.); – z-doly m. z dolu, z doły BartD. 10 (zlin.), t. 62 (valašsk.), č. ob. zdůly; – s-předy, ze-zády, od-spody atp. m. –u, BartD. 85 (valašsk.), t. 104 (lašsk.); –od-hłady, z-domy m. –u, BartD.34 (slov.), t. 62 (valašsk.), t. 104 (lašsk.); – po-česky m. po-česku Šemb. 36; po-německy BartD. 10 (zlin.); po-polsky, po-moravsky a j. Btch. 427 (dolnobeč.); po-chudopacholsky Šemb. 36 (ob. mor.); po-mály Us. místy; – po-zady BartD. 190, po-zadky t. 62 (valašsk.); (král) jechoł po předy t. 359 (lašsk.); po-tichy t. 62 (valašsk.); atp. Vyvinulo se to kontaminací: byly tu náležité výrazy předložkové s koncovkou –u, na př. od-hládu umříti, po-česku mluviti atp.; vedle toho byly stejnoplatné výrazy s koncovkou -y, hlady umříti, česky mluviti atd.: kontaminací tvarů stejnoplatných od-hladu a hlady vzniklo od-hlady, a podobné z po-česku a česky vzniklo po-česky, atd.; odtud pak šířila se koncovka -y místo -u dále také tam, kde nebylo tvarů stejnoplatných s -u a -y, vzniklo na př. také z-mlady m. z-mladu, z-domy m. z-domu, po-tichy m. po-tichu atd. Rovněž tak bývá jinde ve slovanštině: rus. po-ruski, mrus. po-rusky, sln. dial. po-slovênski atd. Mikl. IV, 158. Srov. též rus. dial. sego gody místo a vedle sego godu Mikl.III², 289. V sg. gen. dubu a dat. městu zůstalo -u; výrazy od-hladu, po-česku atp. jsou též sg. gen. a dat. a náleží jim koncovka -u; ale sklesly ve výrazy adverbialní, tím vytrhly se ze souvislosti s deklinací pravidelnou a podlehly vyložené zde změně mimořádné.
V han. po-male, po-česke atp. (Neoral 8) jest -e m. -y, v. § 218.
2. V některých slovích jednotlivých. Vedle -budu. -budeš atp. bývá byd-; co zbyde Us., zbyde, byď, byďteBartD. 29 (pomor.), t. 56 (dolsk.) a j.; bud- tu změněno v byd- analogií podle býti, byl atd., jako naopak také byl analogií podle bud- se změnilo v dial. bul, v. § 216. – Rovněž tak vzniklo slych- ze sluch-, słychy BartD. 104 (hroz.), podle slyšeti.
– V surový a syrový je rozdílný stupeň kořenný, srov. § 87; rozdíl je starý, rozdílné surov- a syrov- vystupuje i jinde v slovanštině na jevo. – Také dial. rozdílné poluněk a pelyněk Šemb. 25 ukazuje se též v pol. piołun a piołyn a mrus. poluń a polyń. – Také je buvol (č.) a byvol (slc., za to bivol BartD. 7 zlin.), stsl. byvolъ atd., z ř. βούβαλος –
Sem patří dále dial. zlypnút č. slupnouti (s chutí snísti) BartD. 10 (zlin.), okýňat č. okouněti t. 62 (valašsk.), t. 10 (zlin.), bez-yroku č. bezúroku t. 104 (lašsk., v nářečí tom není slabik dlouhých). Jako příklad poslední, tak myslím vvkládati dlužno také nč. vejpůl: výklad dosavadní, že je to ve+půl se vsutým j, je patrně chybný; stč. je za to v-úpol
![[257]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00269.jpg){kind=link}