třsti-; ale podobnější zdá se mi býti výklad spodobou: r před sykavkou s spodobeno v sykavé ř, trsti změněno tím ve třsti- (srov. syrský-syřský atp. v § 266) a potom smíšeno ve třti.
Z bývalého krьst- je české subst. křest gen. krsta, křtu, sloveso krstíti, křtíti atd.; místo krst- bývá opět často křst-. Na př. krſeſt ŽKlem. 139ᵃ, krzta (t. j. krsta) AlxB. 6, 12, beze krzftu Štít. uč. 115ᵃ, přede krzſtem t. 111ᵇ, po krzſtu ZrcB. 1ᵃ, na kṙſtu HusPost. 159ᵇ, ke krztu ChelčP. 162ᵃ, o krztie Kat. 52, na krztie Otc. 24ᵇ, krztem Modl. 15ᵇ: krzſtydnyczy baptisterium Otc. 56ᵃ, krztidlnyce Veleš.; krſthini DalH. 30, krſtitele božieho Pass 275, krzſtytel Štít. uč. 116ᵇ, krftyl Pass. 344, t. 388, krzſtyl t. 372, krftijſſ Krist. 33ᵃ, krzftym Štít. uč. 115ᵃ atd. Psané křst- vysvětluje se opět jako třst- v příkladě předešlém, a kromě toho působila zde také analogie, aby se místo krst- psalo křst-, podle nom. křest.
ř se mění v ž, š.
271. Vedle řebro, psl. rebro, rzebro Vít. 92ᵃ, Nom. 70ᵃ a j. je stč. i nč. žebro, zebro Rozk. 1980, Nom. 67ᵇ a j., ř změněno v ž; – táž změna je v žebřík, žebříček, žebřina, ze řebř-, zebrzyna Nom. 68ᵇ, Rozk. 2853; – dále v řežáb, řežábek, řežabí z řeřáb atd., Lact. a RZvíř. Jg.; – neškuli chod. 45 a doudl. Kotsm. 19 z neřku-li; – jakoška BartD. 35 (alenk.) z -jakořka: – doudl. pšíšera Kotsm. 19, dolnobeč. pšéšera Btch. 430 z příšera; – v dial. žížnivý glühend, žížnivý uhel Jg., žížnivé železo Us., m. žířn-, doudl. žirnej = řeřavý Kotsm. 19, z koř. ger-, matením s ob. žížnivý sitiens.
Naopak bývá ž, š změněno v ř, v. §§441 a 446.
r se mění v l.
272. Když slovo přejaté má nebo mělo by míti dvě r (nebo r a ř), tedy jedno někdy se vynechává (o tom v. § 275 b), někdy se mění v l, a to většinou první, někdy druhé. Příklady toho jsou: alcipřěst, alcpřěst, z archipresbyter, střhněm. erzepriester, alciprzyeſt Nom. 66ᵇ, alczyprzyeſt Pass. 587, alczprzieſtem t. 71; – alkýř v. arkýř ze střhněm. ärker; – blamor m. mramor BartD. 62 (valašsk.); – falář chod. 45 v. farář; – folír m. furýr, fourier, folir Selsk. 1763; – mor. Flidrišek z něm. Friedrich; – koliandr lat. coriandrum (rostl.), coliandr RostlF. 11a a j.; – korhel zlin. 75 z něm. Chorherr; – kornifel lat. cornifer; – kulír, tulír v. kurýr, tulir Selsk. 1263; – kulirovat Us. v. kurirovat; – kylisar Btch. 429 v. kyrysar; – Landiburk Selsk. 1763 m. Brandenburg; – lebarbora BartD. 63 (valašsk.) v. rebarbora, lat. rheb-; – lejthar v. rejthar, něm. Reiter; – lejstra, lejstřík Šemb. 17 (domažl.) a j, léstro, léstřék Btch. 429, z lat. registrum, registra; – legrace Selsk. 1763, Us., legraca
