tedy inf. merti; ale ten nezůstal a jest za něj inf. stsl. mrêti, stč. mřieti, rus. meretь, pol. mrzeć. Atd. Vůbec nalézáme, že psl. skupení hlásek tert, telt – t. j. kde po souhlásce následovalo e a pak dále r neb l a opět souhláska (kromě j) – v jazycích slovanských historických je zrušeno a to způsobem trojím:
A) v slovanštině jižní a české změněno jest v trêt, tlêt, t. j. hlásky -er-, -el- jsou přesmyknuty a e zdlouženo v ê;
B) v slovanštině ruské změněno jest v teret, telet;
C) v slovanštině polské a lužické v tret, tlet.
Změna tato děje se v slovích domácích, na př. z psl. bergъ jest A) stč. břěh, stsl. brêgъ atd., B) rus. beregъ a C) pol. brzeg, – a podrobují se jí také slova cizí, která v době staré do jazyka vnikají, na př. z germ. seld- jest A) sleď (m. slêd-), C) śledź.
O podobné změně pův. tort, tolt A) v trat, tlat, B) v torot, tolot, C) v trot, tlot v. doleji § 35.
30. Slova, ve kterých tuto změnu máme, jsou na příklad tato:
stč. břěh, nč. břeh, stsl. brêgъ, proti rus. beregъ, pol. brzeg, něm. berg, tedy psl. berg-; – -břěst slc. brest, stsl. brêstъ ulmus, mrus. berest, pol. brzost, tedy psl. berst-; – břiemě, břímě, stsl. brêmę, proti rus. beremja, pol. brzemię, skr. bharman-, tedy psl. bermę; – břieza, bříza, stsl. brêza, proti rus. bereza, pol. brzoza, lit. beržas, tedy psl. berza; – břězí, březí, stsl. brêżda, proti mrus. bereža, tedy psl. berdja; – dřien, dřín, stb. drênъ cornus mascula, proti rus. derenъ, hluž. dŕen, tedy psl. dernъ; – dřěvo, dřevo, stsl. drêvo, proti rus. derevo, pol. drzewo, lit. derva louč, tedy psl. dervo; – hřěbí, stsl. žrêbьj, proti mrus. žereb, tedy psl. žerb-, gerb-; – hřiebě, hříbě, stsl. žrêbę, proti rus. žerebja, pol. źrzebię, tedy psl. žerbę, gerb-; – mřiežě, mříže, stsl. mrêža, proti rus. mereža, pol. mrzežna, tedy psl. merža; – přě-, pře- (ve složeninách), stsl. prê-, proti rus. pere-, pol. prze-, tedy psl. per-; – přěd, před, stsl. prêdъ, proti rus. peredъ, pol. przed, tedy psl. perdъ; – přiek-, na přieky, přieč, příč, stsl. prêkъ transversus, proti brus. perek, pol. przeko, tedy psl. perk-; – střěbati, střebati, sln. srêbati, proti pol. strzebać, tedy psl. serbati; – střěda, středa, střed, střední, střiedmý, střídmý, stsl. srêda, proti rus. sereda, pol. śrzoda, tedy psl. serd-; – střěmcha, střemcha, proti rus. čeremcha, pol. trzemcha, lit. kermušė, tedy psl. čermъcha; –střěnka, střenka, třenka, stsl. črênъ, proti rus. čerenъ, pol. trzon, skr. karna- rukojeť, tedy psl. čern-; – střěp, střep, stsl. črêpъ, proti rus. čerepъ, pol. trzop, skr. karpara- střep,
