Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<238239240241242243244245246>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

„affectantes archaismos, lépe říci sem tamBlah. 270; íakos na nebi jsi slavně, takos v oplatcě jsi divně Kunh. 148ᵃ; yakoz smy slyšěli, takez smy viděli ŽWittb. 47, 9; yakeze anděli poselstvie dějí, takeze svaty Jan Pass. 277; iakez otec křiesí mrtvé takez i syn Krist. 64ᵇ; jsem tak v sboží rozplozena, yakz toho nevědě čísla Kat. 16, nč. jak, tak atd.

5. Podle toho mění pak také některá jiná slovce nesklonná koncovku svou náležitou -o v -e(é). Na př. nadarmo-nadarme PassKlem. 141ᵇ; nedávno-nedávné, v minulých ted nedawnéž letech Hrub. 77ᵇ, nedawneez t. 94ᵇ a j.; nyníčko-nyníčké, kteráž (slova) jest nynijczkee pověděl Hrub. 241ᵇ; najprvo (t j. positiv prvo se superlativním naj-, srov. stč. najprvní) a najprvé, nayprwo Hrad. 14ᵇ, nayprvé Br. Num. 10, 13 (prvé není komparativ, ten zněl by prvějie a nebyl by stažen). Pro teprvo-teprve nemám dokladů starých; stč. je teprvo, teprwo Alb. 54ᵇ ML. 105ᵃ, Kruml. 224ᵇ, a teprv Štít. uč. 129ᵃ atp., teprve přiděláno trvám až později.

6. Kromě toho vyskytuje se změna o-e porůznu v slovích dialektických. Na př. za náležité o v čočka je čečka Kotsm. 7 (doudl., srov. luž.-srb. sok, odtud i šočovice m. sočovice, a čočka, Mikl. Etym. Wtb. s. v. sok); za šlohat Šemb. 28 (vých.-česk.) a Kotsm. 10 (doudl.) ze stněm, slahan, slahen je dial. šlehat, Matzenauer Cizí slova s. v.; za domů, dolů je demů, dechod. 40 a Šemb. 15 (domažl.); za kromě, Kroměžíř, hospoda je krem, Kremeríž, hespoda BartD. 40 (hrozenk.); za sotva je setva t. 62 (valašsk.); za tolik, kolik, jenom je telko, kelko t. 116 (lašsk.), enem t. 62 (valašsk.) a j.; za tento atd. je tente, táte, tote t. 10 (zlin.); za pro je slc. pre.

Tu všude je změna o-e patrné z doby teprve české a namnoze z doby pozdní. Nepatří sem slc. loboda č. lebeda, s rozdílem starým, jak svědčí pol. łoboda a rus. lebeda atd.

Podle Mikl. Etym. Wtb. 61 a Gramm. 505 jest změna o-e také v adj. hezký, podle rus. gožij aptus a č. hodný

ó se mění v uo, ů.

Dlouhé ó se mění v uo, a toto dále v ů (= ū); na př. bóh-buoh-bůh. Změnu ó-uo (a podobné jiné, v. §§ 197 a 217) nazývám rozšířením, změna pak uo-ū (psané ů) jest patrné stažení.

Změně v uo podléhá ó všeliké; na př. bóh-buoh, v-ósobě – v-uosobě, zóstati-zuostati.

Příčinou změny ó-uo jest délka, neboť ve slovích příbuzných tu bývá tu nebývá, podle toho, je-li slabika dlouhá či krátká; na př. jest nom. buoh (–) a gen. boha (~~), jest vuodcě (- ~) a voditi (~~~) atd. Kde místo žádaného uo jest o, tu zkrátilo se starší ó v o a šíření v uo tu ovšem nebylo oprávněno, na př. stč. pl. gen. nóh, nooh Pror. 26ᵃ atp., zkrátil se v noh (podle nom. noha, gen. nohy atd.) a to zůstalo; a kde naopak jest uo

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).