[O Jetřichovi Berúnském]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 176r–206v. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

dávám, Jetřiše, zvěstie,

že jakž sem jej koli uzřel,

by anjel byl, toť sem jměl,

[360] některý mocného ráje,

že oděnie tak drahé maje,

až se veškeren od zlata stkvěl,

však sám jediný jel.“

Kapitola jedenádstá

Jetřich vece: „Toho anjela vizi rád.

[365] Však dojdeme s ním práce snad.

Jáť tobě, Vítku, radím lépe.

Vstav helm na hlavu, ať se neklepe,

zdať bude náhlá příhoda,

by se nám nestala škoda.

[370] Budeš hotovějí tiem,

neb já to zajisté viem,

přijela sva v jeho luku,

žeť s ním budem mieti muku.

Nebť sú nám pravili jiní,

[375] že to všeckno s právem činí.“

Kapitola XII.

Lavrin tam učini hnánie,

dasta mu oba vítanie,

ta reky velikého rodu.

Ach, pohřiechu vezmete škodu.

[380] Lavrin z velikého hněvu vece,

potrhaje z nožnic svého meče:

„Ach, blázni, kto vás sem poslal jest?

Dáta za to život i čest,

že ste zahradu zrušili,

[385] své škapy v ruoži pustili.

Jáť jie střehu před člověkem každým,

protožť já se {s vámi}meziřádkový přípisek soudobou rukou svadím.

Kto jsú vám to {radili}meziřádkový přípisek soudobou rukou,

byste se se mnú svadili,

[390] proč sú sami nepřijeli

a se mnú svú kratochvíl jměli?

Ach, přenemúdří oslové,

vždy poznáte hoře nové.

Když sta přijela v zahradu,

[395] chciť od vás těžkému základu.

To učiniti chci a mohu,

daj každý ruku a nohu.

Kto vás za to prosil toho,

že ste mě tak smútili mnoho?

[400] Těžce musíte zaplatiti,

že sta kdy směla tlačiti.

Mú ruoži i mé kořenie,

tohoť chci pomstiti nynie.

Přijdeta v hoře a v muku,

[405] dajž každý nohu a ruku.“

Kapitola třinádstá

Jetřich odpovědě s kázní,

ne tak jako činie blázni,

ješto činie to prchavě,

nemajíc múdrosti v hlavě.

[410] I mluvieše jako prose,

aby hněv pustil mimo se,

a řka: „Přemalitký Lavrine,

beř z nás základy jiné,

pláště, kukly z hrdla deř,

[415] ale těch základóv nebeř

po noze a po ruce.

Připravíš náš k těžké muce.

Toť jest najvětčí rada:

nebeř kniežatóm toho základa.

[420] Střiebra, zlata dosti máme,

žeť toho základu nedáme.“

Kapitola čtrnádstá

Lavrin vece:

Co mi tiem svým zlatem hrozíte,

jáť jeho mám viece!

[425] Či toho neviete?

Já mám stokrát viece zlata.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).