velmi svú myslí nezbeden,
[230] jemužto jmě Lavrin bieše,
drahé kopie v luku nosieše,
všechno se od zlata stkvieše,
tak předraze uděláno bieše.
Na němž tak drahý prapořec,
[235] jako by jej zmyslil tvořec,
tak překrásně třepetáše,
vešken se od zlata zdáše.
Na němž dva chrty s obú stranú,
jako bysta v lese po prostranu
[240] tekla po jedné zvěři,
tak stášta při tom rytieři,
jakožto mnohokrát bývá,
a stásta tu jakožto živá.
Kapitola šestá
Plav po bocích jeho ořík,
[245] dobře jako srna velik.
Na němž byl tak drahý kropieř,
že ijeden král ani rytieř
tak drahého nikdy nevídal.
Vešken se od zlata stkvěl,
[250] drahého kamenie mocí
jako ve dne světlo i v noci.
Uzda, jenž na koni ležieše,
tať z ryzieho zlata bieše,
jakož ji Lavrin držal v ruce,
[255] tu kdež naleze reky na lúce.
Kapitola sedmá
Sedlo bieše vše slonové,
zlatem spojováno, nové.
Přielišně tak drahý luk bieše,
až se po všem lese stkvieše.
[260] Učinil na ně tak drahé kladenie
od rozličného kamenie,
učinil to sobě hodné,
tu ležiechu perly vodné.
To vše činil malý Lavrin,
[265] nejeden tu ležal rubín,
jacinkty i smaragdy,
neviem, bych to vypravil kdy,
té krásy co se tu dálo,
to sedlo za veškeren svět stálo.
[270] Tu ležel zaffír nejeden,
mnohý topasius na něm sveden.
Pro rozličné kalcedony
bych já všechny krásy ony
vypravil podlé práva,
[275] smyslať mi se nedostává.
Kapitola osmá
Střmeny biesta zlata oba,
jakož toho krále doba.
Na nich bieše krása mnohá,
v nichžto stála rytierská noha.
[280] Draze smalcované bedry
od pat až do samé bedry.
Ijeden meč nemohl tak ostrý býti,
ješto by jich mohl dobyti,
odejme dobré bezčísla.
[285] Ijeden neměl takového smysla,
komu by věděti dáno,
z čehož by to bylo děláno,
v Bazanské krvi smočováno
a tú krví tak potvrzeno.
[290] I takého meče nemohl jmieti,
ješto by ho mohl zatieti neb jieti.
