s právem tě vše tváře chválé.“
[1390] Tak minuchu druhá vrata,
všechny chtie zhořeti od zlata.
Když biechu u vrat třetiech,
dvanádste rytieřóv střiehlo jich.
Když za těmi vraty biechu,
[1395] ona se vrata tak stúpichu
ijeden neměl smysla tak mnoho,
kto by mohl znamenati toho,
kudy se ta vrata stiskly,
kterak biechu v horu vešli.
[1400] Vítek vece, ten rek:
„Vězte, žeť jest je udělal zmek.
By to stálo na mé vóli,
neoklamal by nás nikoli.
To, co sem řekl, to chci řéci,
[1405] třeba li se vám všem ztéci.
Když bych sám byl před horú jeden,
věkem by sem kto byl veden.
Počátek nesličný jest,
neb, což pravím, to jest vše lest.“
Kapitola třidcátá IX.
[1410] Odpovědě ten malý kněz:
„To z vás každý dobře věz,
jinak toho nic nesuďte
a beze všie péče buďte.
Toť dnes beru na svú duši,
[1415] svéť viery nad vámi nezruši.
Tuť tepruv rytierstvo pojide,
rozličná se kratochvíl sjide.
Tepruv jim dachu vítanie
páni, rytieři i panie.
[1420] Vzdachu jim drahé klenoty,
zpievajíc rozličné noty
a řkúc: „Jetřiše, chvála i čest,
neb ten nade vše krále jest.“
Lavrinek je poče velmi ctíti,
[1425] neb nelze ijednomu takému býti,
by se jim mohl protiviti,
neb s nimi kterú svádu mieti,
válkú i jinú zlostí,
dali by mu svády dosti.
[1430] Toť bych ijednomu neradil,
aby se kto s nimi svadil,
neb by jich činóv ukáral,
nerad by jim v jich nosy páral.“
Když tu všickni v hoře biechu,
[1435] nejednu rozkoš jmějiechu,
stolice z ryzieho zlata,
jimž jest nebyla příplata,
v nich drahé kamenie ležieše,
tu rekóm seděti bieše.
[1440] Drahé víno dachu píti,
nesnadno lepšiemu býti.
Med i drahé pití pichu,
rozličnú hříčku vediechu.
V druhé stránce v turnej hráchu,
[1445] třetie překrásně zpieváchu,
kamením mecí, chodie za pasy,
až minuchu dlúzí časi,
pokusili síly rekové,
ano všechno bylo hotové.
[1450] Pak pójdú hudúce
a rozličně veseli jsúce.
Potom pojidesta dva hudečky,
majíce tak drahá lučiečky,
ktož by byl jeden ztratil,
[1455] celú zemí by ho nezaplatil.
