Krinhulta poče jej tresktati mnoho
[1550] a řkúc: „Pane, nenabudeš toho,
kdežto na tě zvědie lest,
pomni, králi, na svú čest
a poslúchaj mé rady v tom
a nečiň jim nic životóm!“
[1555] Lavrinek vece: „Nenechám toho tak,
bych sebe nepomstil však,
ale učiním takú kázu,
budúť mieti potom hruozu.
Učiním jim takú muku,
[1560] že viec nepřijdú na tuto lúku.“
Ona vece: „Milý pane, pomni na to,
viera dražšie nežli střiebro ani zlato.“
A toť se potvrdi slíbenie,
da jie prsten na znamenie.
[1565] A vze na svú ruku druhý,
proňž rekové dojidechu túhy.
Že když jej na svú ruku vzděl,
dvanádste mužóv síly měl.
Kapitola XVII.
Lavrin posla po Dětleba,
[1570] přišed vece: „Co jest mne třeba?“
Lavrinek vece: „Strýče milý, prosím tebe,
daj mi v tom užiti sebe,
abych pomstil své žalosti,
jenž jie mám od nich přieliš dosti.
[1575] Což já jim učiním, nedbaj na to,
dám tobě střiebro i zlato.
A což mám při duši koli,
s tebúť rád všecko rozděli.“
Dětleb z toho hněviv bieše,
[1580] Lavrina […]text doplněný editorem[22]zde schází část textu, jeden list je vytržen hoře,
jakž se sta, ale s prací,
protož té řeči ukráci.
Tma by tehdy, mužíkové,
jich kniežata i králové
[1585] spat jidechu ihned potom,
Krimhulta pomysli o tom,
kterak by jim pomohla z núze,
nedadúci věděti ijednomu slúze.
Vstavši ihned jide tam,
[1590] tu kdež Dětleb zavřien sám,
zavola naň: „Brachku Dětlebe,
poď sem ke mně, třeba mi tebe.
Poslúchajž mne, cožť já pravi,
ač chceš svému životu zdraví.
[1595] Nebudeš li mé rady dbáti,
čest i život musíš dáti.“
Dětleb vece: „Co kážeš, toť chci zdieti,
probóh móžeš li mi to pověděti,
zbyti li sú či zjímáni?“
[1600] „Jsúť velmi hluboce schováni.“
Dětleb poče velmi plakati,
jakožto pravá máti
uzří, ano vybrány děti,
tuť nevie, co sobě zdieti
[1605] a řka: „Ach, bych měl své oděnie,
běžal bych k tovaryšóm nynie,
a nebo bych je vyplatil,
a neb svój život ztratil.
Když bych dosáhl svého meče,
[1610] neměl bych ijedné péče.“
Krimhulta jemu vece tak:
„Brachku, zajisté tobě pravím však,
poslúchajž mne, brachku milý,
by ty měl ty čtvery síly,
[1615] byl by zabit skuoro od nich,
