dřeva dobrý diel i dal tomu jistému kostelu. A když jest byl v Jeruzalémě, přijal jest byl zákon sv. Augustina. Také tento jistý Jindřich biskup s Vladislavem a s jeho ženú Gedrútú založili sú klášter strahovský na té hoře Strahov i přezděli jemu Hora sionská, neb k té hoře tato hora velmi jest podobna. Jiný opět klášter téhož zákona v Litomyšli založil jest, jemužto Hora olivetská přezděl jest, neb tomu místu podobno jest to místo. Kterýchžto klášter potom v časích z Boží pomocí za časuov čtvrtého císaře římského Karla a českého krále jeho zpuosobením pevným a múdrostí velmi pílnú, jenžto zjednal a zpuosobil skrze Klimenta, papeže šestého, biskupstvím jest učiněn. Kteréhožto kostela první biskup byl jest Jan, jenž mnichem byl v tom klášteře dřéve před tím, jenž tu umřel i odpočívá v Hospodinu.
Léta Božího tisícého sto XLII. když tento jistý Vladislav rostl, ačkoli mlád byl léty, ale dobrými mravy a smyslem rozumným byl jest stár. Nebo když múdře a rozšafně všecky věci zemské puosobil, všecko jest činil podlé rady Zdíkovy moravského a podlé rady Vratislavovy, pána jednoho, a tak s jich radú múdře jest zemi zpravoval. Tehdy uzřevše to někteří šlechtici i jiní mocní, ješto toho času najlepší a najužitečnější úřady zemské drželi, že podlé své vuole a svého chtění v zemi nemohli jednati, jakž chtěli, proti svému pánu Vladislavovi sváry rozličné i nenávisti chytře velmi zbudili sú. A tak to učinivše, i jali sú se o tom choditi, aby Kunrád, markrabě moravský, syn Litoltuov, syna Kunrádova, jenž jest bratr Vratislavuo, prvního krále českého, byl knížetem v české zemi a Vladislav aby byl doluov zsazen. Takž pak tú lstí a s tím úmyslem zjednali sú to tak, aby Ota, jemužto Vladislav najprv byl vrátil Olomúc, Kunráda se přídržel a k němu se přichýlil. Onen také Vratislav,
