proti Kunrátovi moravskému i pro starú nepřízeň, ješto jeho chtěl z země vypuditi, i také protože chtěl vypuditi i také protože chtěl Moravu od něho odchýliti, tak totiž že by od něho nechtěl jí držeti, ale s rukú císařovú ji míti, umyslil byl. Uhledav čas, když císař v dalekých vlastech za horami byl, bratra svého Přemysla s velikým vojskem poslal do Moravy, aby Moravu zhubil a skazil, jenž v bietovskú a v znojemskú vlast vtrhl, ohněm, lúpežem, bitím, všecko na překot zkazil. A s tím se vrátil beze vší spory.
Toho léta Fridrik Teobalda z země vypudil byl ven.
Bramburg. Téhož léta onen jistý Ota klášter jeptišský jménem Arusee zákona sv. Benedikta založil, jakž kronika bramburská svědčí. Kterýžto Ota byl jest syn Albrechtuov řečeného, jenž měv dva syny, Otu a Albrechta, potom jest skuoro umřel a v Leníně pochován.
Léta Božího tisícého sto LXXXV. Fridrik vévoda bratra svého Přemysla proti Kunrátovi k skažení země moravské opět po druhé s větším vojskem poslal. Jehožto příští Kunrád zvěděv, s velikú silú Němcuov i Moravcuov na tom místě, jemuž řiekají Ludomíře, jeho potkal, v kterémžto potkání tak veliký a těžký boj počali mezi sebú, že koňské řvání a bojovný štěkot od dusu koňského i od obrážení jiného oděného v Kumích slyšán byl, jenžto víc než za míli odtavad vzdále jest za velikú. Tu jest tak mnoho zbito pánuov českých i moravských, že po mnoho jich v jeden hrob musili klásti.
Bratr bratru se pokořil
Léta Božího tisícého sto LXXXVI. věda Kunrád, jemužto práce již pravý rozum dala, že odolati Fridrikovi nikoli nemuože, skrze jednání některých lidí řečí úkladných přijel k němu do Kunc. A takž potom od toho času
