Polsky vytrhoval jest a vždy s svítězstvím zase vracoval se, mnoho škody jim tam učiněchu.
Léta Božího tisícého devadesátého třetího tento jistý Břecislav těžce a velmi polskú zemi trápíval ustavičně a jí poplenil, že od samého hradu Grec, ješto na Labi leží, až právě do toho města, jemužto Hlohov řiekají, na Ohři, kromě jedinkého města Němpc tak velmi jest pohubil, že v tom ve všem okolí žádný člověk nebydlel jest. A tak od toho hubení nechtěl jest přestati, až právě Vladislav, vévoda polský, velikú prostú daň, pod kterúžto Břecislav, vévoda český, někdejší děd toho Břecislava, vratislavské město i jiná města k tomu také pravým podrobením posadil byl, ode dvú let zadržanú, zaplatil, to jest tisíc hřiven stříbra a šedesát hřiven zlata cele a úplně, a nad to více ještě, aby vévoda Vladislav jménem svým i budúcích vévod potom svých polských Břecislavovi, jenž České království zpravuje i jeho budúcím, daň tu jistú obyčejnú na každé léto padesát hřiven stříbra a třidceti zlata na určený čas svými listy se zavázal a svú přísahu se zapřisáhl, věčně to platiti a dáti.
O svěcení dvú biskupú, pražském a moravském, a o dalších příbězích Břecislavových a o smrti Kozmově, pražského biskupa, a o některých nápadních
Potomfootnote_reference pak léta Božího tisícého devadesátého čtvrtého, když císař Jindřich třetí, totiž tím jménem jmenovaným, veliký dvuor opět v Mohúči měl, Břecislav, kníže Království českého, poslal jest k císařovi Kozmu a Ondřeje, pražského a moravského biskupy, prose snažně císaře, aby jich potvrditi ráčil, aby se pak potom arcibiskupovi mohúckému poručil, aby je světil. Jehožto prozbu císař uslyšav, Richardovi, arcibiskupu mohúckému, poručil je, aby jich posvětil. Kterýžto arcibiskup podlé ustanovení všecko jest naplnil.
Téhož léta po všech zemiech kromě zemí vlaských byl jest mor
