ve jméno svatého Jiří na Hradě pražském, tu, kdež se jest po smrti své položiti kázal. Tento Vratislav pojal jest sobě ženu, jížto řiekali Drahomíra, z těch ukrutných lidí lučanských, kterážto tvrší nežli křemen k věření víry svaté byli sú, a to z té vlasti, ješto řiekají Stodor. Ta jistá Drahomíra urodila jest dva syny, jednoho svatého Václava, Bohu i lidem pro jeho ctnost a svatost velmi líbezného, druhého pak Boleslava, pro jeho zlobu a pro vraždu bratra svého všemu světu mrzkého a ohyzdného.
O umučení sv. Lidmily, české dědičky
Když pak víra křesťanská v české se zemi rozmáhala, a tak Vratislav po smrti Spytigněvově, bratra svého, byl přijal byl u vévodství české země a z své ženy Drahomíry dva syny urodil, svatého Václava jednoho a druhého Boleslava, ta jistá Drahomíra všemi činy obyčejuov pohanských modl držela se jest. Když pak zatiem slavné kníže Vratislav umřel, mateři své svaté Lidmile toto slavné dítě, svatého Václava, i země zpravování poručil jest. Druhého syna Boleslava zlostného chovala mátě jeho Drahomíra a jeho vždycky k obyčejóm pohanským nutila strojéci. Ale blahoslavená svatá Lidmila, vdova a dědička české země, najprvnější květ a kámen drahý a květ první v Čechách vzrostlý, vnuka svého, svatého Václava, v křesťanské víře učení Svatého písma naučila jest. Mezi tím milostivý utěšitel, dárce, štědrý host dobrotivý a přeochotný Duch svatý srdce tohoto dítěte utěšeného rozvlažil a všecek život jeho tak velmi roznítil, že od něho jiskry svatého učení i příkladu dobrého užítku věčného mezi milostivými a spravedlivými lidmi jako světla předrahá ktvíchu a stkvíchu se z jeho úst přesladkých, jimiž milostivě a ochotně mluvil. Nebo jeho svatým kázaním všecka česká země jakožto karbunkulem
