otec jeho umřel, v Uhřích bydlel jest.
O rozdělení biskupství pražského a moravského a o smrti Vratislavově a o Konrádovi, bratru jeho, po něm
Léta Božího tisícého devadesátého druhého slavný král Vratislav, pamatuje na protivenství onoho, co mu bratr jeho Jaromír, biskup pražský, činil, biskupství na dvé jest rozdělil a to jisté sjednání, jímžto sjednány byly oba kostely, moravský a pražský, ruozno jest vším činem rozjednal. Pražským biskupem učinil jest Kozmu a moravským kněze Ondřeje, v městě olomúčském stolici biskupovu jest zjednal, jenžto dřéve za času Svatoplukových, krále moravského, u Velehradě byla. A tak poslav oba z dobrým próvodem rothercukovým k Jindřichovi císařovi, jenž toho času v Lambartích byl, v tom městě u Mantavě, prosil jest jeho, aby jim stvrzení své ráčil dáti. Císař pak, kakžkolivěk pamětliv byl sjednání těch dvú kosteluov v hromadu, jenžto potvrdil bíše svými listy nedávno, však chtě králi českému vuoli jeho a žádost naplniti, jich jest potvrdil a s tím domuov zase je poslal. Zatím pak slavný král Vratislav, královy věci pořídiv, jal se na zimnici stonati a od té bolesti všecka v něm síla hynula. Po mnohých dobrých skutcích, povolán jsa od Hospodina, svuoj život jest dokonal. A tak u vyšehradském kostele, jenžto založil byl, podlé obyčeje králového pochován jest, jehožto smrti po mnohé časy všecka česká země plakala jest.
Léta Božího tisícého devadesátého druhého král Vratislav umřel jest března měsíce, první král české země. Kterýžto jsa vévodú, zpravoval jest zemi patnácte let, a králem jsa, zpravoval šestnádcte let Království české.
Téhož léta když Vratislav umřel, podlé jeho spuosobení, jakž byl spuosobil, živ jsa, Konrád, bratr jeho, vstúpil jest na království.
