jemu jest odjal a všecky, což jich z Čech bylo, mečem zbil. Měl jest tento jistý Boleslav z své ženy dobře urozené dva syny, jednoho Oldřicha a druhého Jaromíra. Oldřich z mladosti ihned byl jest na císařuov dvuor dán Jindřichuov, aby ctným a dobrým obyčejem on se naučil, ale Jaromír doma jest ostal.
Kterak zrádně vévoda polský jménem Mezek udělal Boleslavovi, vévodě českému
Léta od narození Syna Božího po tisíci přihodilo se jest tak, že mezi Boleslavem, českým vévodú, a mezi Mezkem, polským vévodú, příměří a pokoj pod přísahami uložen. A tak [v tom]text doplněný editorem[97]doplněno podle PulkGb úkladě, rok vzevše, v jedno jisté místo sú se sešli, v němžto ten jistý Mezek pod zámyslem dávné a staré lsti, jenžto zamyslil byl, přilahodiv k sobě dary rozličnými rádce vévodiny Boleslavovy jménem Vršovské, ty zlořečené a zlostné i přenevěrné svých knížat zrádce, toho jistého Boleslava, vévodu českého, na hody do Krakova na jistého roku smlúvu lstivě pozval jest. Kterýžto vévoda, znaje první jeho nevěru a lest, chtě budúcího zlého uchovati se, k jeho prozbě najprvé nikoli jest nechtěl povoliti, ani na jeho hodech býti. Ale pak potom návodem těchto zlořečených svých zrádcí Vršovských naveden jsa, povolil jest, a tak na hody slíbil přijíti. Ale však toho neopustil, jako budúcí věci chovaje se, zemi svú urozenějším zemanóm poručil, aby učinil li by některú lest nectnú a nevěrnú proti němu Mezek, Jaromíra, syna jeho, za vévodu a za pána sobě vzeli místo něho. Takž pak knížetství své zjednav a zpuosobiv, zdvihl se jest k Mezkovi do Krakova, kterýžto najprvé jeho přijal poctivě, ale hned pak, jak se hodovati jal, od nectného tohoto hospodáře a nevěrného jidáše byl jest nectně jat a očí svých zbaven, i ti všickni, kteříž s ním byli jeli, tam ukrutně jsú zbiti.
