i stkvějí se svým svatým odpočívaním. Títo svatí muží tak sú toto zboží múdře přeběhli, že odplatu mučedlníkuov nebeského příbytku sú došli. A na tom hradě mnoho těl svatých i jiné svátosti mnohých svatých apoštoluov, mučedníkuov, zpovědlníků, děvic i svátosti mnoho Božího umučení i jeho slavné matky Marie jest shromážděno a nábožně schováno i čest se jie děje, že křesťané věrní k tomu jistému prahu, těch svatých navštěvujíce, tu, kdež biskupova stolice jest, tak pro duchovní věci, jako i pro světské, ze vší země i ze všech jiných vlastí, i téměř ze všeho světa kajíce se běží a svú hlavu pod ten práh podklánějí. Proněžto zprávně ten hrad Praha nazván jest, ješto v slovanském jazyku práh slove. A tak pak od toho slova nakažením jmenovaným od jinorozených lidí Pragacizojazyčný text aneb Praha jest nazván.
O právích, ješto Libuše s svým mužem v zemi učinila
Knížefootnote_reference Přemysl, jenž byl prorok veliký, s Libuší, svú ženú, jenž jest byla věští, vzemše radu vespolek, i učinili sú práva, jimižto po dnešní den země zpravuje se.
O tom hradu, jemuž Libic říkají
Potomfootnote_reference pak Libuše udělala jest hrad blízko od Labe, podlé toho hradu, ješto slove Kolín na Labi, jemužto Libic řiekají. Tu po své smrti jest pochována. Ten jistý hrad potom po dlúhém času byl jest Slavníkóv, hrabě urozeného, jenž byl otec svatého Vojtěcha, kterýž také tu s mateří svatého Vojtěcha i [s]text doplněný editorem svú ženú pochován jest.
O zabylství oněch dievek, ješto divně své věci činily
Když pak Libuše umřela jest a v Libici pohrabána byla, pozdvihla se jedna dívka v pýše jménem Vlasta, jenž lakomství ku panování mající, jako paní její Libuše zemi někdy zpravovala. Tajně povolala k sobě všech dívek
