se jest vrátil.
Mnohých jiných divouov Buoh skrze sv. Václava, mučedlníka svého, učinil jest. Kteřížto divové v jeho pašiji plněji jsú popsáni, nebo příliš dlúhá věc by byla, by pořád všecky vypravovati. Ale proto tyto, jakž mohlo najkratčeji býti, na čest Bohu a svatému Václavu v této kronice sú vloženi.
Co Boleslav, bratr sv. Václava, dobrého udělal
Po devieti set let a po třidceti a tři po Božím narození až do devieti set let bez jednoho do padesáte o tomto Boleslavovi o ukrutném nic jiného v kronikách nenalézáme, jediné, že Starý Boleslav zdí obehnal.
Boleslav lítý
Potom opět léto od narození Božího po devieti set let a po padesáti vévoda Boleslav Jidnřichovi, římskému králi, byl se jest zprotivil. Jehožto král římský tak, jakž slušalo, sobě vhod učinil jest.
Boleslav lítý
Potom opět léto od narození Božího po devieti set a po šedesáti a po šesti, to jest v sedmdesáti letech, o tom jistým ukrutným Boleslavovi v kronikách nic jiného se nepíše, tak, jakž se jemu líbilo, zpravoval jest knížetství české.
O smrti ukrutného Boleslava a o jeho synu po něm, milostném Boleslavovi, a o klášteře svatého Jiří, který jest na Hradě, a o povýšení Pražského kostela tuto se vypravuje
Léta po narození Syna Božího po devieti set letech po šedesáti a po sedmi toho měsíce června ukrutný a nemilostivý tento Boleslav, mordéř bratra svého, sv. Václava mučedlníka, ostaviv po sobě dva syny, jednoho Boleslava milostného a druhého Starkvaša, i umřel, a tak vévodství i život ztratil. Ten jistý Boleslav ukrutný a nemilostný po zabití bratra svého, sv. Václava, zpravoval jest českú zemi třidceti a sedm let a devět měsícuov a sedmnádct dní k tomu.
