XV.
Ps15,1 Uchovaj mě, hospodine, nebo úfal sem v tě. Ps15,2 Řekl sem hospodinu: „Bóh mój si ty, nebo sbožie mého nepotřěbuješ.“ Ps15,3 Svatým, jižto sú v zemi jeho, vzdivil všeckny vóle mé v nich. Ps15,4 Rozmnoženy sú nemoci jich, potom přispiešili sú. Nezberu sboróv jich ze krví ani pomnieti budu jmen jich skrzě rty mé. Ps15,5 Hospodin čest dědiny mé a utrpenie mého, ty si, jenž navrátíš dědinu mú mně. Ps15,6 Povrazci padli sú mně u přějasných, anebo dědina má přějasna jest mně. Ps15,7 Poděkuju hospodinu, jenž mě daroval rozumem, a také až do noci trápiechu mě ledvie mé. Ps15,8 A vidiech hospodina mého v obezřěňú mém vešdy, nebo na pravici mi jest, nehnu sě. Ps15,9 A proto veselilo sě jest srdce mé a radoval sě jazyk mój ve svrchcě, a tělo mé odpočine v naději. Ps15,10 Nebo neostavíš dušě mé u pekle ani dáš svatému tvému viděti zkaženie. Známy učinil si mi cěsty života a naplníš mě veselé s obličejem tvým, rozkoši u pravici tvéj až do koncě.
XVI.
Ps16,1 Uslyš, hospodine, pravdu mú a poznaj prosbu mú. Ušima přími modlitvu mú, ne v rtiech lestných. Ps16,2 S obličěje tvého súd mój prospěj, oči tvoji vizte rovnosti. Ps16,3 Pokusil si srdcě mého a navščievils nocú, ohněm pokusil si mne a nenalezena jest ve mně zlost. Ps16,4 Aby nemluvila usta má činóv člověčích, pro slova rtóv tvých já choval sem cěst tvrdých. Ps16,5 Svrchuj chod mój v stezkách tvých, aby sě nehnuly stopy tvé. Ps16,6 Já sem volal, nebo uslyšal si mě, bože, nakloň ucho tvé mně a uslyš slova má. Ps16,7 Divna učiň milosrdie tvá, jenž zdrávy činíš úfajúcie v tě. Ps16,8 Od protivníkóv pravicě tvé střěz mne jako zřídlnicě oka. Pod stieňem křídlú tvú obraň mě Ps16,9 ot obličěje nepřátelského, jižto sú mě bičovali. Nepřietelé moji dušu mú oklúčili sú, Ps16,10 pevnost svú zaklenuli sú, usta jich mluvila sú pychost. Ps16,11 Mecúce
