očima jich. Ps13,4 Čili poznajú všickni, jižto dělajú zlost, jižto požierajú sňatek mój jako pokrm chlebový? Ps13,5 Boha nevzývali sú, sě třěsiechu bázňú, kdežto nebieše bázen. Ps13,6 Nebo hospodin v národě pravém jest, radu chudého uhanil si, nebo hospodin nadějě jeho jest. Ps13,7 Kto dá z Siona zdravie Vítěźu? Když otvrátí hospodin vězenie sňatka svého, vzraduje sě Jákob a vzveselí sě Israhel.
XIIII.
Ps14,1 Hospodine, kto bude bydliti v stanu tvém nebo kto odpočine na hořě svaté tvéj? Ps14,2 Jenžto chodí bez poskvrněnie a činí pravdu, Ps14,3 jenžto mluví pravdu v srdcu svém, jenžto neučinil lsti v jazyku svém ani učinil bližniemu svému zlé a úkory nevzal proti bližniemu svému. Ps14,4 K ničemuž přiveden jest v obezřeňú jeho zlostivý, ale bojúcí hospodina oslavujú. Jenž přisáhá bližniemu svému a nepřělstí, Ps14,5 jenž sbožie svého nedal k lichvě a daróv na nevinné nevzal, jenž činí to, nebude hnut u věky.
David XV.
Ps15,1 Uchovaj mě, hospodine, nebo úfal sem v tě. Ps15,2 Řekl sem hospodinu: „Bóh mój si ty, nebo sbožie mého nepotřěbuješ.“ Ps15,3 Svatým, jižto sú v zemi jeho, vzdivil všeckny vóle mé v nich. Ps15,4 Rozmnoženy sú nemoci jich, potom přispiešili sú. Nezberu sboróv jich ze krví ani pomnieti budu jmen jich skrzě rty mé. Ps15,5 Hospodin čest dědiny mé a utrpenie mého, ty si, jenž navrátíš dědinu mú mně. Ps15,6 Povrazci padli sú mně u přějasných, anebo dědina má přějasna jest mně. Ps15,7 Poděkuju hospodinu, jenž mě daroval rozumem, a také až do noci trápiechu mě ledvie mé. Ps15,8 A vidiech hospodina mého v obezřěňú mém vešdy, nebo na pravici mi jest, nehnu sě. Ps15,9 A proto veselilo sě jest srdce mé a radoval sě jazyk mój ve svrchcě, a tělo mé odpočine v naději. Ps15,10 Nebo neostavíš dušě mé u pekle ani dáš svatému tvému viděti zkaženie. Známy učinil si mi cěsty života a naplníš mě veselé s obličejem
