skále.
CXXXVII.
Ps137,1 Zpoviedati sě budu tobě, hospodine, ve všem srdcu, nebo uslyšal si slova úst mých. V obezřěňú anjelóv slaviti budu tobě, Ps137,2 pomodľu sě k kostelu svatému tvému a zpoviedati sě budu jmeni tvému, nad milosrdenstvie tvé a pravdy tvé, nebo vzvelbil si nade vše jmě svaté tvé. Ps137,3 V kterýž kolivěk den vzývati tě budu, uslyš mě, rozmnožíš u méj duši ctnost. Ps137,4 Zpoviedajte sě tobě všickni králové zemščí, nebo slyšěli sú všěckna slova úst tvých. Ps137,5 A zpievajte v cěstách hospodinových, nebo veliká jest chvála hospodinova, Ps137,6 nebo najvyšší hospodin a pokorná obezří a vysoká z daleka poznává. Ps137,7 Ač choditi budu u prostřědcě zámutka, obživíš mě a nad hněv nepřátel mých zprostřěl si ruku tvú a zdráva mě jest učinila pravicě tvá. Ps137,8 Hospodin otplatí za mě. Hospodine, milosrdie tvé u věky, diely rukú tvú nepohrzuj.
CXXXVIII.
Ps138,1 Hospodine, pokusil si mne i poznal si mě, Ps138,2 ty si poznal čunie mé a vzkřiešenie mé. Ps138,3 Urozuměl si myšlenie má z daleka, stezku mú a povrázek mój stíhal si Ps138,4 a všeckny cěsty mé přězřěl si, nebo nenie řěč v jazyku mém. Ps138,5 Aj zři, hospodine, ty si poznal všeckna, najposlednějšie i stará, ty si stvořil mě a uložil si nade mnú ruku tvú. Ps138,6 Divné učiněno jest uměnie tvé ze mne, posíleno jest a nebudu moci k němu. Ps138,7 Kam pójdu ot duchu tvého a kam ot obličějě tvého zaběhnu? Ps138,8 Ač vstúṕu na nebe, ty tam si, ač sstúṕu do pekla, tudiež si. Ps138,9 Ač vezmu peruti mé na úsvitě a bydliti budu v zevných mořských, Ps138,10 nebo i tam ruka tvá vyvede mě
